Ve městě Örebro, které leží 160 kilometrů západně od Stockholmu, asi 25 maskovaných lidí zapálilo tři automobily, školu a pokusilo se podpálit rovněž policejní stanici. Také ve stotisícovém Linköpingu vzdáleném od metropole asi 300 kilometrů hořela auta, podle švédské agentury TT se útočníci pokusili zapálit také školu a školku. Drobné incidenty jsou hlášeny rovněž z Malmö a Uppsaly. Policie však zatím nikoho nezatkla.
Nepokoje se v hlavním městě uklidňují pravděpodobně také díky policejním posilám přivolaným do Stockholmu z jiných částí země. Přesto do ulic hlavního města vyšly i v noci z pátku na sobotu desítky mladých lidí. Policie uvedla, že shořely nejméně dva automobily a recyklační stanice.
"Situace je trochu klidnější. Samozřejmě ale máme ještě hlášeny požáry," uvedla Towe Haggová, mluvčí stockholmské policie. "Ve srovnání s předchozími večery to bylo jednodušší," potvrdil v sobotu po půlnoci její slova další policejní mluvčí Lars Byström. Reportér BBC informoval o tom, že se počet požárů snížil ze čtvrtečních 90 zhruba na 70. Informoace od policie uvádí 20 až 30 shořelých automobilů.
Výtržníci už ale na rozdíl od předchozích nocí neházeli kameny na policisty nebo hasiče. Policie na jižních předměstí Stockholmu v pátek pozorovala také desítky krajně pravicových extremistů. Panují přitom obavy, že by mohli na nepokoje zareagovat vlastními násilnými akcemi.
Imigranty nalákala vstřícnost politiků, teď jsou bez práce
Nepokoje ve Stockholmu pokračovaly v sobotu šestým dnem. Postihují především čtvrti obývané sociálně slabšími vrstvami s velkým podílem přistěhovalců. Do soboty policie zatkla 29 lidí, většinou podezřelých ze žhářství. Jen v metropoli to bylo v sobotu 19 lidí. Kvůli přetíženosti metropolitní policie byly do Stockholmu v pátek vyslány posily z Malmö, Göteborgu a dalších měst.
Nepokoje, jež v zahraničí poškodily pověst Švédska jako mírumilovné země s vysokou životní úrovní, vyvolaly v zemi debatu o asimilaci přistěhovalců, kteří představují 15 procent z devítimilionové populace.
Řádění přistěhovalců |
"Nikdy neakceptujeme násilí jako cestu, jak ukázat nespokojenost se společností. Tito mladí lidé nechápou, že si ničí především svou vlastní budoucnost," řekla BBC poslankyně Gulan Avciová, která je zodpovědná za Stockholm a přilehlá města.
Mnohé imigranty nalákala v minulosti do Švédska vstřícná přistěhovalecká politika, středopravá vláda ale od svého nástupu k moci v roce 2006 postupně omezuje sociální výhody. Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Švédsko zaznamenalo za posledních 25 let vůbec největší nárůst sociální nerovnosti ze všech rozvinutých zemí.
Obětí zvětšující se propasti mezi bohatými a chudými se stává především přistěhovalecká mládež, která má problémy najít práci, postrádá vzdělání a cítí se být vytlačována na okraj. Zatímco mezi rodilými Švédy je nezaměstnanost asi šestiprocentní, mezi imigranty přesahuje 16 procent. Nedávná vládní studie ukázala, že až třetina mladých lidí v nejchudších čtvrtích velkých švédských měst nestuduje, ani nepracuje.
Násilí ve Švédsku připomíná podobné nepokoje v Paříži či Londýně v posledních letech. Ve srovnání s nimi je ale mírnější, protože ho nedoprovází rabování a mnohem méně je také zraněných a zatčených. Přes den ve Stockholmu nejsou nepokoje znát, a normálně působí dokonce i postižené čtvrtě.
