Výtržníci se do stockholmských ulic vydali hned po setmění, rozbíjeli okna, zakládali ohně, ničili obchody a školy. Ze severních čtvrtí se nepokoje poprvé přenesly i do jižních částí hlavního města. Postiženy jsou podle švédských médií především čtvrti obývané sociálně slabšími vrstvami s velkým podílem přistěhovalců. Útočníci jsou vesměs mladí lidé kolem 20 let, kteří útočí v dobře organizovaných skupinách, konstatovala švédská policie.
Ve středu krátce po desáté večer se výtržníci shromáždili ve čtvrti Husby v severozápadním Stockholmu, kde také o víkendu nepokoje začaly. Mládež se sešla na hlavním náměstí, mnozí s maskami na obličejích.
Přibližně ve stejnou dobu vzplály ohně ve čtvrti Hagsätra na jihu metropole. Dav zde napadl policejní hlídku a jeden z policistů musel být hospitalizován s vážným poraněním hlavy, napsal list The Local.
Do 02:00 SELČ museli stockholmští hasiči zasahovat u osmi desítek incidentů po celém městě. Jejich práci přitom výrazně brzdili právě výtržníci, kteří po nich házeli kameny a nechtěli jim dovolit dostat se k požárům. Významně byla zasažena čtvrť Ragsved, kde útočníci zapálili policejní stanici a zasypali policisty kamením.
Ministryně: Chápu, že jsou rozhořčení
Příčinou nepokojů je podle švédských médií nezaměstnanost, neuspokojivá bytová situace přistěhovalců, sociální vyloučení a rozmáhající se chudoba. "Chápu, proč jsou mnozí lidé žijící na těchto předměstích rozhořčení," prohlásila ministryně spravedlnosti Beatrice Asková. "Sociální vyloučení je vážnou příčinou mnoha problémů," dodala.
Rouzbeh Djalaie, novinář místního listu Norra Sidan, upozornil na často necitlivý přístup policistů, kteří prý zastavují mladé lidi tmavší pleti na ulici a bezdůvodně jim kontrolují doklady.
Přestože životní úroveň ve Švédsku stále patří k nejvyšším v Evropě, vládě se nedaří zastavit rostoucí nezaměstnanost mladých lidí, která nejvíc zasáhla přistěhovalce. Zatímco mezi rodilými Švédy je nezaměstnanost asi šestiprocentní, mezi přistěhovalci přesahuje 16 procent.
Velké množství přistěhovalců proudí do Švédska ze sousedních severských zemí se stejnými kulturními tradicemi, vysoké procento však pochází z rozvojového světa a válečných zón. Loni do zhruba desetimilionové země přijelo 103 000 imigrantů, z nichž 43 900 žádalo o politický azyl. Téměř polovina z těchto lidí přišla ze Sýrie, Afghánistánu nebo Somálska.
Podle údajů OSN je Švédsko mezi 44 průmyslovými zeměmi světa na čtvrtém místě v celkovém počtu žadatelů o azyl a na druhém místě v počtu žadatelů o azyl na jednoho obyvatele.
