Kdyby před necelými třemi lety někdo řekl, že se bývalý generál barmské junty zanedlouho sejde v přátelském rozhovoru s americkým prezidentem ve Washingtonu, mnozí by ho považovali za blázna. Barmský voják v srdci imperialistických vyvrhelů? A naopak - generál tvrdé armády, která téměř pět dekád drtí barmánský lid, v Bílém domě? To sotva.
Jenže je to tak. Americký prezident Barack Obama v pondělí v Bílém domě přivítá Theina Seina, barmského prezidenta a bývalého vysoce postaveného armádního činovníka. Okamžik je to historický. Barmský vůdce naposledy navštívil sídlo amerického prezidenta v roce 1966. Bílý dům tehdy obýval Lyndon Johnson a přijel za ním generál Ne Win. Muž, jenž o čtyři roky dříve řídil vojenský puč, který v jihoasijské zemi nastolil mnohaletou vojenskou diktaturu.
Ještě začátkem předloňského roku kráčel v Ne Winových stopách generál Than Šwei a nic nenasvědčovalo, že se něco změní. V březnu 2011, rok před padesátým výročím vojenského převzetí moci, však Šwei překvapivě odvolal vládu. Do prezidentského paláce v Rangúnu se přestěhoval "muž v civilu" Thein Sein, který byl od roku 2007 premiérem. Ačkoli o Seinově "civilu" lze diskutovat. Nyní osmašedesátiletý prezident dlouhé roky sloužil v armádě a patřil k blízkým spolupracovníkům Šweie.
Barmští generálové tak podle některých kritiků jen vysvlékli uniformy a navenek si hrají na demokracii, aby získali podporu Západu a především, aby se zbavili tuhých sankcí, které na ně USA s Evropou uvalily kvůli porušování lidských práv. Zoufalý ekonomický stav země byl také zřejmě jedním z klíčových důvodů pro změnu. Barma byla kvůli sankcím mimořádně závislá na Číně, což se juntě nemuselo líbit. Podle některých expertů chtěl barmský režim vyvážit ekonomickou moc Pekingu dobrými vztahy s USA a Evropou.
Političtí vězni zůstávají za mřížemi
Thein Sein v roce 2011 přerod Barmy v demokratickou zemi podtrhl uvolněním cenzury, povolením kandidatury dlouholeté opoziční aktivistky Su Ťij návrat do parlamentu a propuštěním desítek politických věznů, což někteří vnímají jen jako snahu o pěknou vizitku před vyjednáváním se Západem. I nyní, před cestou do USA, propustil dalších dvacet lidí, kteří byli v barmských věznicích z politických důvodů. Kolik jich však stále zůstává za mřížemi, není známé.
Prezident Obama přijal barmskou proměnu s potěšením. Loni v listopadu zemi navštívil jako historicky první americká hlava státu a zrušil řadu sankcí. Zemi od té chvíle také nazývá jejím oficiálním názvem Myanmar. Jménem, který v roce 1989 přijala junta s tím, že lépe odráží etnickou rozmanitost země. Někteří kritici jeho návštěvu i odvolávání sankcí považují za předčasné, protože v zemi se dál dějí násilnosti. Nyní zejména proti muslimským menšinám.
O tom, zda se režim opravdu zmírnil a časy se mění, se Barmánci a s nimi celý svět dozvědí více za dva roky, až země půjde do voleb. Pokud v demokratických volbách zvítězí Su Ťij, uvidí se, jestli jí současná vláda bude chtít předat moc.
