Zástupci vysokých škol například polemizují s tím, zda je vhodné, aby se univerzity v budoucnu profilovaly jako výzkumné, profesní a všeobecně-akademické. "Připadá nám, že profily stačí dva. Jeden profesní, který tady ve větším rozsahu chybí, a druhý akademický. Rozdíl mezi výzkumným a akademickým je totiž poměrně nejasný," uvedl předseda Rady vysokých škol Jakub Fischer.
Univerzity také trvají na tom, aby se mohly podílet na tvorbě podzákonných předpisů, které novelu doplní a budou mít na její účinnost důležitý dopad. "To je pro nás jedna ze zásadních věcí," podotkl Fischer. Školy také žádají vyřešit zodpovědnost a odvolávání členů Národní akreditační agentury, která nahradí současnou akreditační komisi a bude udělovat akreditace pro celé univerzity.
Připomínky se týkají i samospráv jednotlivých fakult, postavení správních rad univerzit či financování vysokých škol.
Vysoké školy v ČeskuV České republice v současnosti působí 75 vysokých škol (zhruba dvě třetiny tvoří soukromé subjekty). Celkem na nich studuje téměř 400 tisíc studentů. |
Ministerstvo s jejich zástupci od loňského listopadu absolvovalo kvůli novele desítky jednání. Paragrafové znění zákona dokončilo před třemi týdny a rozeslalo jej v rámci vnitřního připomínkového řízení.
Rada vysokých škol pošle ministerstvu do konce týdne seznam zhruba 150 připomínek. "Přibližně 20 až 30 je zásadních, zbylé méně nebo jsou pouze technického charakteru. Věříme, že ministerstvo řadu věcí ještě zapracuje, i když je jisté, že nám ve všem nevyhoví, protože novelu připomínkuje více subjektů," doplnil Fischer.
Zástupci univerzit se definitivně vyjádří k novele 20. června na sněmu Rady vysokých škol po skončení vnějšího připomínkového řízení, které pravděpodobně začne na konci května. Ministerstvo počítá, že novelu předloží vládě v červenci, řekla iDNES.cz Bohumila Potočná z tiskového odboru resortu.
Rada však upozorňuje, že se návrh schvaluje příliš ve spěchu. "Řada zásadních věcí zůstává nedopracovaná," míní předseda Studentské komory Rady vysokých škol Miroslav Jašurek. "Ztratili jsme spoustu času za minulého ministra (Josefa Dobeše - pozn. red.)," doplnil Fischer.
Proti Dobešovým návrhům loni protestovali studenti i pedagogové, jeho nástupce Petr Fiala je po svém nástupu před rokem stáhl. Představitelé vysokých škol už dříve uváděli, že ministerstvo pod Fialovým vedením s nimi reformu probírá výrazně více než za jeho předchůdce.
Novela má posílit autonomii škol a zlepšit jejich fungování
Ministerstvo očekává, že materiál zlepší podmínky pro fungování vysokých škol, posílí jejich autonomii a sníží administrativní zátěž. Počítá se například s tím, že od 1. ledna 2016 budou dostávat peníze na tři roky dopředu, aby mohly lépe plánovat své hospodaření.
Univerzity čeká i volnější nakládáni s penězi, které dostanou od "věčných" studentů. Zatím z nich musí hradit pouze stipendia. Novela také zjednodušuje uznání vzdělání ze zahraničí či slučování soukromých škol. Těm se také zvýší poplatek za žádost o udělení státního souhlasu.
Reformu už v únoru předběžně podpořili rektoři škol. Vymohli si ale, aby zůstal zachován současný systém udělování titulů vysokoškolským pedagogům. Ty mají v současnosti celostátní působnost, Fiala však původně navrhoval, že tituly budou platit na škole, která je udělila. Novinkou je pozice mimořádného profesora pro člověka, který požadovaný titul nemá, ale v zahraničí působil na podobné pozici nebo má znalosti z praxe.
Ministerstvo chystá také zákon o finanční pomoci studentům, podle kterého by si mohli brát na náklady spojené se studiem výhodné půjčky. Připravuje se i novela zavádějící zápisné, nejasná je zatím ale jeho výše i termín spuštění. Se školným vláda nepočítá.
