"Dnešek je pro mě významný den. Jsem potěšena, že Evropský soud pro lidská práva (...) uznal, že moje zatčení a zadržování bylo nelegální," uvedla Tymošenková. Dodala, že verdikt ji učinil "šťastnou".
Zatčení Tymošenkové bylo podle štrasburského soudu nezákonné. Soud jednomyslně rozhodl, že ukrajinská justice v kauze Tymošenkové porušila čtyři paragrafy evropské konvence o lidských právech.
Expremiérka byla nezákonně zadržena a nezákonně vězněna, postup ukrajinských justičních orgánů byl v obou případech politicky motivovaný. Soud ale zároveň neuznal stížnost vůdkyně ukrajinské opozice, že byla ze strany vězeňské správy vystavena mučení.
Tymošenková si od října 2011 odpykává sedmiletý trest za překročení pravomocí předsedkyně vlády, jehož se údajně dopustila podpisem nevýhodné plynové smlouvy s Ruskem v roce 2009. První žalobu ke štrasburskému soudu poslala už v době vazby v srpnu 2011.
Vůdkyně opozice podala žalobu i na další poškozování svých práv, včetně práva na spravedlivý proces. O těchto stížnostech soud ve Štrasburku rozhodne později. Rozhodnutí evropského soudu ve Štrasburku nemusí být konečné. Obě strany - tedy Tymošenková i ukrajinský stát - mají tři měsíce na to, aby se odvolaly.
Na svobodu se jen tak nedostane
Podle expremiérčina právního týmu je verdikt štrasburského soudu očekávaný a ukrajinská justice ho musí respektovat. "Rozhodnutí bylo jednomyslné a ukrajinské úřady jsou povinny ho okamžitě naplnit. Využijeme všech možností daných zákonem, abychom dosáhli osvobození Julije Tymošenkové," reagoval na výrok soudu její obhájce Serhij Vlasenko.
Zmocněnec ukrajinské vlády při štrasburském soudu Nazar Kulčyckyj se komentáře zdržel. Prohlásil, že o případném odvolání ukrajinské úřady rozhodnou až po pečlivém prostudování soudního verdiktu.
Právní názory nezávislých expertů jsou ale v této otázce méně jednoznačné; shodují se nicméně v tom, že verdikt umožňuje vůdkyni opozice podat stížnost k ukrajinskému nejvyššímu soudu s žádostí o zrušení trestu. Podle optimistických prognóz by se Tymošenková mohla dostat na svobodu letos na podzim.
Šanci na osvobození Tymošenkové podle právníků zvyšuje fakt, že od loňského července existuje zřetelný precedens - Evropský soud pro lidská práva tehdy označil za oprávněnou stížnost vězněného exministra vnitra a blízkého spolupracovníka Tymošenkové Jurije Lucenka. Počátkem letošního dubna dal pak prezident Viktor Janukovyč Lucenkovi milost.
Případné omilostnění Tymošenkové by podle expertů bylo podstatně komplikovanější. Prezidentská milost je podmíněna žádostí odsouzené, kterou expremiérka podat odmítá. Sám prezident Janukovyč navíc opakovaně tvrdí, že nemůže Tymošenkovou omilostnit, dokud všechny její kauzy nebudou pravomocně uzavřeny.
Kromě trestu v plynové kauze čelí expremiérka dalším obviněním za defraudace a finanční machinace. Vyšetřována je rovněž kvůli podezření z podílu na vraždě ukrajinského politika a podnikatele Jevhena Ščerbaně v roce 1996.
Verdikt štrasburského soudu vytváří velmi silný tlak na ukrajinské vedení, které od zatčení Tymošenkové čelí kritice Západu za zneužívání justice k politickým cílům. Vedení Evropské unie dalo Janukovyčovi jednoznačně najevo, že kauza vězněné Tymošenkové je hlavní překážkou pro podpis asociační dohody s Ukrajinou a pro uzavření smlouvy o volném obchodu. Tyto dokumenty by měla EU s Kyjevem uzavřít v listopadu na summitu Východního partnerství v litevském Vilniusu.
