Můžeme nesouhlasit s tím, že "jejich" svátek vychází na školní prázdniny, můžeme proti tomu protestovat (v jazyce, jemuž položili základ), ale to je asi tak jediné, co můžeme proti příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu dělat. Letos si připomínáme 1150. výročí jejich mise a olomoucká výstava Mezi Východem a Západem přibližuje odezvu tohoto dějinného milníku v české kultuře. Rozkročila se mezi tamní Arcidiecézní a Vlastivědné muzeum a potrvá do 11. srpna.
Dopad cyrilometodějské mise je známý. Vytvořili nové písmo a jazyk, na jehož základech stojí čeština dosud. Zasloužili se však také o vznik nového právního řádu a položili tak základ české státnosti.
Svatoplukův křest
V Arcidiecézním muzeu vyhradili pro výstavy dva prostory - Galerii a Křížovou chodbu Románského biskupského paláce. Výstava představuje historické i umělecké aspekty příchodu učených bratří na Velkou Moravu. Klade přitom důraz na olomoucké a moravské souvislosti mise ve výtvarném umění. "Zhruba sto padesát exponátů od třiceti zapůjčitelů řadíme do několika tematických celků, například život svatého Cyrila a Metoděje, legendy a písemnictví, slovanská liturgie, literární tradice nebo ikonografie a výtvarné umění," vysvětluje kurátorka Simona Jemelková.
Nejde jen o vlastivědný exkurz, i když uvidíme i archeologické nálezy. Autoři výstavy brali v potaz také vizuální atraktivitu exponátů. Cyrila s Metodějem je tak možné potkat na mnoho způsobů - od malby, kresby a grafiky přes sochy až po knihy i zobrazení na mincích.
Jan Jemelka, Výtvarný návrh vitráže pro kapli a galerii Diecézního centra biskupství v Žilině, 2011
"Které exponáty stojí za upozornění? Těžko z takového množství vybírat, ale zmíním alespoň obraz Křest moravského krále Svatopluka od barokního malíře Josefa Sadlera, pocházející ze zaniklé olomoucké kaple svatých Cyrila a Metoděje," říká Jemelková. Odezvu však věrozvěsti našli i v dílech 20. nebo 21. století.
Výročí příchodu obou svatých na Velkou Moravu je současně spojené s 950. výročím obnovení olomouckého biskupství. "Část výstavy jsme proto věnovali tématu spojení Olomouce s cyrilometodějskou tradicí," dodává kurátorka.
To nejlepší z ražby
Samostatnou expozici připravilo i Vlastivědné muzeum v Olomouci. Jsou tu archeologické nálezy z 9. až 11. století dokumentující nejrůznější stránky života dávných Slovanů. Hlavní částí výstavy je bohatá kolekce medailérské tvorby a knižní kultury. "Představujeme téměř stovku mincí, medailí a vyznamenání z posledních tří století. Tak bohatá a početná kolekce cyrilometodějských ražeb dosud nebyla v Olomouci k vidění," vyzdvihuje jedinečnost výstavy kurátor Filip Hradil. Knižní kulturu zastupují dvě desítky rukopisů a starých tisků z fondů olomoucké Vědecké knihovny, které odrážejí propagaci kultu obou světců od 15. do 20. století.
Dvě sochy Cyrila a Metoděje od Jana Antonína Richtera z roku 1756 zdobí kostel ve Velkém Týnci.
Výstavu Mezi Východem a Západem doprovází stejnojmenná publikace, na níž pracovala řada renomovaných odborníků z různých oborů - historiků, jazykovědců, literárních historiků i teoretiků umění. K výstavě jsou připravené také programy pro žáky základních a středních škol. Zážitek i trochu vzdělání slibuje animační program Bratři ze Soluně, Abeceda Velké Moravy zase nabídne vše, co by mládež mohlo o dávném celku zajímat.
