Schwarzenberg iDNES.cz řekl, že prezidenta o jednání požádal v minulém týdnu a ten mu vyhověl. Informaci potvrdila Zemanova mluvčí Hana Burianová. "Pánové se sejdou v úterý. Bude se jednat mezi čtyřma očima. Více schůzku nebudeme v tuto chvíli komentovat," sdělila Burianová.
"Musíme spolu komunikovat, poněvadž prezident a ministr zahraničí jsou na sebe vzájemně odkázáni. A nyní je tam poněkud zbytečný spor o obsazení velvyslanectví, který se musíme pokusit řešit," řekl ministr zahraničí.
Zda schůzka povede ke smíru, nemá nyní tušení. To, že se spor pokusí zahladit, už ministr avizoval na začátku dubna.
S dosavadní spoluprací není Schwarzenberg spokojen. "Ve věcných otázkách tam je s panem prezidentem 90procentní souznění, on se ovšem snaží stáhnout pravomoci ministra zahraničí pod prezidenta. A s tím nemůžu být úplně srozuměn," doplnil politik.
Je přesvědčený, že navrhovat jména má právo pouze on. "A pan prezident to buď uzná, nebo ne," říká neústupně Schwarzenberg.
Kmoníček: Zvyklosti mění přímá volba
Ředitel zahraničního odboru prezidenta Hynek Kmoníček naznačil, že ustálenou situaci mění přímá volba. "Prezident zvolený přímou volbou s počtem voličů značně přesahujícím voliče vládních politických stran je v takové váhové kategorii, že by se s ním mělo počítat," uvedl někdejší diplomat v sobotním Právu.
Podle Kmoníčka nynější situace chod ambasád nekomplikuje, ovlivňuje ale soukromé životy diplomatů.
"Nemohou třeba příliš dopředu plánovat, zda dávat děti na další rok do školy a podobně, to je jasné. Očekávám proto, že ministerstvo přikročí v zájmu vlastních zaměstnanců k nějakému kompromisu, který musí nutně odrazit základní fakt. A tím je, že prezident republiky se jmenuje Miloš Zeman, nikoliv Karel Schwarzenberg. A velvyslanci prezidenta Zemana tedy asi budou nutně osoby jiné, než by byli velvyslanci prezidenta Schwarzenberga," doplnil ředitel zahraničního odboru.
"V tom rozhovoru je úplně jasně řečeno, o co vlastně jde," komentoval Kmoníčkova slova v neděli Schwarzenberg.
Spor o Klausovou
Schwarzenberga naštval třeba návrh z Hradu, aby se slovenskou velvyslankyní stala Livia Klausová (více o nové funkci pro Klausovou čtěte zde). Ministr zahraničí a neúspěšný uchazeč o post prezidenta to okamžitě odmítl s tím, že to vypadá jako odměna za předvolební podporu (více zde).
Na svého šéfa čeká také ambasáda v Moskvě, kam nejspíš zamíří bývalý kosmonaut a nyní komunistický europoslanec Vladimír Remek. Do Izraele by pak Schwarzenberg nejraději vyslal svého někdejšího kolegu z vlády Alexandra Vondru (více o tom zde).
Po Zemanově vítězství se spekulovalo, že velvyslancem ve Vatikánu by mohl být současný šéf hradního protokolu Jindřich Forejt. Jeho jméno dříve Schwarzenberg odmítal, pak se s ním smířil a nakonec Zeman oznámil, že Forejt zatím zůstává na Hradě (více o úvahách vyslat do Izraele Forejta čtěte zde).
A jaký je postup dle ustálených pravidel? O jménech velvyslanců na návrh ministra zahraničí rozhoduje vláda. Ta jméno doporučí prezidentovi. Ten rozhodnutí schvaluje a premiér ho kontrasignuje. Pak je dotyčná země požádána o takzvaný agrément, tedy o souhlas s osobou velvyslance.
