Ústecký, Karlovarský a Liberecký kraj. Tři regiony, ve kterých žáci a studenti dopadli špatně u maturit a celostátních prověrek základních škol. Ocitly se na konci žebříčku úspěšnosti.
Odborníci to považují za vážný problém, a ministr proto chystá změnu financování škol - těm chudým přidá peníze. "Měly by nás zneklidňovat zvyšující se rozdíly mezi regiony, pokud jde o výsledky žáků a škol v nejrůznějších typech výzkumů," varuje ministr školství Petr Fiala.
Na jednu jedničku u maturit na Ústecku připadají skoro dvě v Praze. I poměr u čtyřek a pětek je špatný. "Z druhé povinné maturitní zkoušky dostalo loni dostatečnou nebo nedostatečnou asi třicet procent ústeckých a karlovarských středoškoláků," upozornil ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání Cermat Jiří Zíka. Mimochodem v Praze to nebylo ani dvacet procent.
Jako jednu z hlavních příčin považuje Fiala nerovnoměrné rozdělení peněz mezi školami. "V jednom kraji je na žáka 35 tisíc korun a jiném 41 tisíc. To je dlouhodobě neudržitelná situace, která by dříve nebo později měla vliv na kvalitu vzdělání," uvedl ministr. Právě některé střední školy z Karlovarska a Ústecka patří do nejchudší skupiny. Proč nedostávají všechny stejně? Stát nyní posílá balík peněz krajům a obcím a ty je mezi školy samy dělí. Nerovnoměrně.
Víc peněz malým školám, aby zaplatily kvalitní učitele
Ministerstvo chce, aby platby na dítě byly v celé zemi stejné, lišit se budou jen podle oboru, kterému se žák věnuje. "Aby nebyly ohroženy malé školy, chceme do systému zavést příspěvek, který by dostávaly školy v malých obcích," doplnil Fiala.
I takové opatření by mohlo pomoci třem problémovým regionům, kde funguje množství malých škol. Česká školní inspekce přitom upozornila, že děti z devátých tříd z malých základních škol v jejích testech dopadly hůře než žáci velkých škol.
Ty menší totiž nemají často dost peněz na to, aby zaplatily specializované učitele. Jeden kantor pak učí třeba čtyři až pět předmětů v různých ročnících. Pokud by malé školy dostaly větší balík peněz, mohly by zaplatit kvalitnější pedagogy. Podle inspektorů jsou právě na Karlovarsku a Ústecku kantoři s nejnižší kvalifikací v Česku.
Rodiče, kteří svým dětem s učením nepomáhají
Fiala také vyzývá, aby školy lépe pracovaly s nadanými i méně nadanými dětmi. Například Německo a Finsko se zaměřily na slabé žáky, a podařilo se jim tak zlepšit známky. Ministr narazil na jednu z hlavních příčin propadu Severočechů - špatná sociální situace a množství sociálně vyloučených lokalit. "Osobně bych do tamních škol poslal metodiky a odborníky, aby podpořili kantory a poradili jim," navrhuje poslanec za ODS Walter Bartoš.
S dětmi z chudších rodin totiž musí kantoři pracovat jinak, protože mívají rodiče, kteří jim buď neumějí, nebo nechtějí s učením pomáhat. "A také krajské úřady by se měly zaměřit na podporu neúspěšných škol," doplňuje předseda Asociace ředitelů gymnázií Jiří Kuhn.
Ondřej Šteffl ze společnosti Scio, která se léta zabývá testováním žáků základních i středních škol, má jednu pragmatickou radu: "Dejme dětem ze sociálně slabých rodin obědy zdarma. Přijdou pak do škol," říká. Do značné míry se trefuje do problému. Inspektoři na kontrolovaných středních školách loni napočítali průměrně dvacetiprocentní absenci.
Vedle podpory nenadaným žákům by se měly kraje podle ředitelů gymnázií zaměřit i na pomoc chytrým a šikovným. To zatím na Ústecku a Liberecku zanedbávají, protože je tam jeden z nejnižších podílů studentů víceletých gymnázií v Česku - asi osm procent.
Obecně platí, že kvalitní všeobecné vzdělání vede k lepším maturitním výsledkům. Loňská data z Cermatu ukazují, že studenti odborných škol a učilišť, kterých je v problémových krajích víc než jinde, u maturit moc neuspěli.
