Je to přes třicet let, co Umberto Eco napsal svůj nejslavnější román, který stál u zrodu postmodernismu. Podle některých kritiků ho autor dodnes nepřekonal. Nedávno se ke Jménu růže vrátil a předělal ho. V italštině už kniha vyšla, v českém překladu se chystá na příští rok. Jde jen o kosmetické úpravy, nebo stojí za to si knihu znovu koupit a srovnávat?
"Po třiceti letech jsem si řekl: Trochu to zkrouhnu. V portrétu knihovníka jsem odstranil jeden citát, protože mi už nepřipadal podstatný, tím se trochu změnil. A Vilémovi jsem ustřihl žluté chlupy čouhající z uší, ale ne proto, aby se podobal Seanu Connerymu, jak se tvrdí," říká spisovatel o svém hlavním hrdinovi, kterého ve filmové verzi románu ztvárnil právě Connery, v rozhovoru pro noviny Corriere della Sera.
Eco odpovídá také na to, proč tedy portréty postav změnil, když to nebylo kvůli filmové hvězdě. "Za to může Sherlock Holmes. Připadalo mi, že jsem až moc zdůraznil odkaz na něj, jako by nestačilo jméno Vilém z Baskervillu. Tehdy mě analogie bavily, ale nemám to zapotřebí, tak jsem mu chlupy ustřihl," odpovídá spisovatel.
Příliš mnoho not
Portréty postav prý změnil i proto, aby byly víc středověké. Také výrazně zkrátil některé výčty, seznamy a latinské citáty. "Každý seznam musí mít správné proporce. Telefonní seznam je příliš dlouhý, do Odyssea bych ho nedával. Odlehčil jsem takhle scénu z Coena Cypriani, Cypriánovy večeře: v osmdesátých letech jsem byl nadšen ze svého objevu neskutečného textu a chtěl jsem o něm všechno napsat, ale pro normálního čtenáře to bylo těžko překonatelné úskalí. Nechtěl jsem skončit jako Mozart, když mu Josef II. vytkl 'příliš mnoho not'," dodává autor.
Uvědomuje si, že zasahoval do knihy, které se prodalo přes třicet milionů výtisků. "Udělal jsem to hlavně proto, že mě některé věci štvaly. Na čtenáře jsem se mohl klidně vykašlat. Ale jelikož jsem se třicet let románu nedotkl, tím čištěním jsem se teď téměř bavil," uzavírá Eco. Podle uznávané překladatelky Anežky Charvátové autor před opakovaným vydáním lehce upravoval i jiné své romány, ale protože nejsou tak proslulé, příliš se o tom nemluvilo.
Jméno růže vzniklo v roce 1980, odborník na středověk, filozof a esejista Eco ho napsal jako svoji románovou prvotinu. Má v sobě detektivní zápletku, řadu historických rozborů a filozofických otázek, také teologické disputace, hororové prvky, sémiotickou i erotickou rovinu. Zřejmě nic v románu není zvoleno náhodně, místem děje je sídlo nejstaršího středověkého řádu benediktinů, kniha se dá vykládat také jako svědectví o konci středověku.
