Je to totiž poslední velká baterie zákonů ministra zdravotnictví. Poslední proto, že další podobně objemná várka zákonů už nemá šanci se do voleb prosadit.
Ministr zdravotnictví v neděli prohlásil, že chce zrušit poplatky za pobyt dětí v nemocnici. Použil nápad své stranické kolegyně a dal tak jasný signál: doba reforem i "reforem" končí, přišel čas na líbivá opatření.
Byť jsou v rozporu s tím, co dosud prosazoval.
Nicméně od pondělka začínají platit poměrně důležité předpisy, které se ministru zdravotnictví Leoši Hegerovi podařilo prosadit. Část z nich, pravda, napravuje chyby, které ministrovi lidé nadělali v předchozích zákonech.
Lékárny nabídnou konopí i potratovou pilulku
Například se ruší povinnost brigádníků projít lékařskou prohlídkou před nástupem do práce. Ty se teď budou vyžadovat jen u rizikových prací.
Zdravotnictví řídí rekordně dlouho Ještě chvíli a muž s tváří pohádkového dědečka (nebo charizmatického sportovce, záleží na věku a úhlu pohledu) oslaví tisíc dní ve funkci ministra zdravotnictví. Což je v tak horkém křesle, kde jeden z ministrů vydržel ani ne dva měsíce, absolutní rekord. Jak to Leoš Heger (TOP 09) dokázal z pozice outsidera, jehož nemusí ani šéf vlastní strany Miroslav Kalousek a pokouší se mu cpát vlastní zdravotnické poradce? Neobdivuje jej ani premiér, jenž svého vládního kolegu neváhal nechat čekat na chodbě, aby nejdřív demonstrativně přijal protistranu, tedy odboráře... "Jako velký praktik nezačal jako většina jeho předchůdců vypracovávat novou 'koncepci' zdravotnictví, ale začal dělat pořádek," říká Oldřich Šubrt, bývalý kolega ministra v pozici šéfa velké nemocnice. "S mnoha jeho kroky jsem bytostně nesouhlasil, některé mi přišly nelogické, jiné až slabošské. Ale při zamyšlení před poslední třetinou období vlády premiéra Petra Nečase musím uznat, že ve složitých ekonomických, lobbistických a politických podmínkách dosahuje Leoš Heger maxima možného," dodává lékař Šubrt, který pamatuje všechny šéfy resortu. Ministr podle něj navíc v politice dobře zúročil svou vrozenou vlastnost: slušnost. |
Stejně tak se ruší souhlas obou rodičů s léčbou u dítěte. Doposud to bylo tak, že lékaři se jistili i u sebebanálnějších zákroků typu očkování souhlasem obou rodičů, což končilo tak, že matky ještě v čekárně falšovaly podpis partnera, aby nemusel nechat práce a přijet.
Novela transplantačního zákona zase umožní, aby do dárcovství orgánů v Česku byli zapojeni i zemřelí cizinci, čímž se mohou zkrátit čekací doby na orgány.
A v lékárnách se už smí objevit léčebné konopí. Nebude to hned, až tak za měsíc a půl, protože lékový úřad teprve začne vydávat licence zájemců o dovoz, nicméně už to možné je.
Mimochodem: stejný zákon umožní i to, aby v Česku bylo možné bez problémů zaregistrovat a vydávat ve stejném režimu jako konopí i takzvanou potratovou pilulku RU 486.
A také začnou fungovat elektronické recepty. Sice až za dva roky, protože tento krok má odloženou účinnost, nicméně je jisté, že právě k takzvané e-preskripci směřujeme. Kromě toho homeopatika získají rovnocennější postavení s ostatními léky, výrobci budou moci dokázat, že účinkují.
Co dál ještě čeká pacienty?
Reálné je, že do voleb stihne projít zákon o zdravotnických prostředcích, který má ambici u nás vůbec poprvé zavést pořádek i do oblasti, kudy z veřejného zdravotního pojištění proteče přes 40 miliard ročně. Tedy regulaci jehel, kardiostimulátorů či nových přístrojů. A to je z podstatných věcí vše.
Ostatní slibované věci jsou bubliny, které rychle splaskly, podobně jako jiné velké sliby ministerstva (viz. grafika).
Některé ještě před vzlétnutím propíchlo samo ministerstvo; naposledy možnost pojišťoven vybírat si od klientů část pojistného a soutěžit tak o ně.
Což měl být jeden z klíčových reformních zákonů: upravení pravidel hry pro zdravotní pojišťovny a umožnění skutečné konkurence.
Jenomže zákon už nemá šanci projít. A je jakýmsi symbolem Hegerovy reformy - nereformy.
Je to vůbec reforma?
Na odpovědi se oslovení experti ve zdravotnictví shodli: ne. Ty skutečně reformní zákony ministr totiž ani nepředložil, byť je sliboval.
Zákony a vyhlášky, které prosadil, jsou buď nezbytně nutné věci, které se měly udělat už před deseti lety (chybějící zákon o záchrankách). Nebo dílčí drobnosti. V řadě případů navíc jen stačilo sáhnout do šanonů, které v úřadě zbyly po exministrovi Tomáši Julínkovi (ODS), protože právě třeba zákon o záchrankách nebo o zdravotních službách a jiné byly připraveny už z jeho éry.
Jistě, historie se neptá, kdo to oddřel, ale kdo to prosadil. Na druhou stranu Leoš Heger nastartoval některé pozitivní trendy, které půjde již těžko zvrátit. Sám ministrův legislativní náměstek poměrně přesně shrnuje které.
"Zakotvení nároku pacienta na časovou a místní dostupnost zdravotní péče. Přehledné vymezení práv pacientů, například na informovaný souhlas, druhý názor a takzvaný living will, tedy dříve vyslovené přání žít či nežít. A zakotvení systému hodnocení kvality a bezpečí poskytované péče, tedy uzákonění akreditací nemocnic," říká legislativní náměstek Martin Plíšek. Podle Oldřicha Šubrta, který veřejné zdravotnictví vyučuje, sem patří ještě i spravedlivější placení nemocnic pomocí systému DRG.
GRAFIKA: Sliby versus realita aneb co Hegerovi nevyšlo |
"A poprvé v historii má přání pacienta větší váhu než vůle lékaře," dodává.
Mezi kroky správným směrem experti řadí i hodnocení přínosů zdravotnických technologií, tedy jestli třeba robotické operace nejsou jen drahým orchestrem, jehož muziku umí zahrát úplně stejně, a především levněji i zkušený operatér se skalpelem.
Bohužel i v těch zákonech, které míří správným směrem, ministerstvo udělalo řadu chyb. "Jde o promarněnou šanci zajistit skutečná práva pacienta," míní Jolana Těšinová z Ústavu zdravotnického práva. Má na mysli například nejisté právo pacienta žádat i přes uzákoněný institut living will odpojení od přístrojů, stejně jako právně nejisté postavení lékaře respektujícího takovou vůli pacienta.
Zabil by ho, nebo nezabil?
"Stručně řečeno, práva pacienta jsou těmito zákony akcentována, ale mnohdy nikoli ku prospěchu postavení samotného pacienta," poukazuje právnička.
Nutno dodat, že v týmu, který má ministr kolem sebe a který rozhodně neběží stejným směrem, musí být těžké být v obraze.
"Ministr nám neodpověděl na zaslané dopisy," shodli se ředitel pražské záchranky Zdeněk Schwarz se zástupkyní pacientů Janou Petrenko. "Když jsem ho potkal a ptal jsem se proč, vůbec o žádných dopisech nevěděl. Škoda, je vidět, že jeho nejbližší mu dokonale odfiltrovali příliv informací," říká Schwarz.
Je smutné, že zákony Leoše Hegera i přes to všechno a přes veškeré chyby zřejmě zůstanou jedním z úspěchů současné vlády.
