Český helsinský výbor zastoupila na tiskové konferenci dosavadní předsedkyně Anna Šabatová, po níž se správy výboru ujala někdejší prezidentská kandidátka a bývalá poslankyně Táňa Fischerová.
Tím, že vazebně stíhaní vězni pobývají v malých celách, nemají dostatek prostoru k vycházkám a nemohou se dostatečně často umýt, podle Šabatové dochází k zásahům do lidských práv. Šabatová uvedla, že vězeňství trpí již léta podfinancováním a stát není schopen zajistit stíhaným a odsouzeným přijatelné podmínky.
Prostory se podle ní pohybují na hranici čtyř metrů čtverečných na jednoho obviněného, v případě potřeby je vězeňská služba ještě zmenší.
Stíhaní také podle Šabatové nemají vyhovující prostředí pro vycházky, nemají například vůbec možnost sportovat. Nemohou ani trávit čas mimo celu nějakou kreativní činností. V celách pak mají většinou starý a nefunkční nábytek.
Vězni mají také mít podle Rady Evropy možnost se koupat "pokud možno každý den, nejméně však dvakrát týdně," uvedla Šabatová. Česká republika pak podle ní dodržuje jen uvedené minimum i přesto, že nepatří k nejchudším zemím. Šabatové se také nelíbí, že při lékařských prohlídkách stíhaných a odsouzených bývá často přítomen také dozorce.
Český helsinský výbor zkoumal podmínky ve věznicích před lednovou prezidentskou amnestií, k monitoringu se odhodlal i na základě diskuse vyvolané stížnostmi poslance Davida Ratha (dříve ČSSD) stíhaného kvůli údajné korupci.
"Vystihl celou řadu věcí realisticky, pouze je zarámoval dramatickými výroky, které z mého pohledu nejsou vhodné," prohlásila Šabatová. Výbor podle ní dává 28 doporučení vězeňské službě a jednotlivým věznicím a pět doporučení vládě a ministerstvu spravedlnosti. Je mezi nimi i navýšení finančních prostředků.
