Důležitý hráč regionu v uplynulém desetiletí opět touží po moci. Chce stihnout květnové parlamentní volby a neváhá pro to riskovat. Navzdory tomu, že v rodné zemi čelí vážným žalobám a proslulá teroristická organizace mu slibuje smrt.
Květnové volbyV Pákistánu se za 65 let existence státu uskuteční první volby, kdy demokraticky zvolená vláda dokončí celý mandát a předá moc další demokraticky zvolené vládě. Kandidovat bude i Mušaraf, jenž za své vlády používal diktátorské praktiky. |
Parvíz Mušaraf, vojenský generál a někdejší prezident, hlásí návrat do Pákistánu. A prý to nejsou pouze nafoukané řeči. "Přijedu na dvě stě procent," řekl agentuře AFP. "Po zemi, vzduchem nebo po moři. Ohrožuji svůj život jako přísahu pro tuhle zemi."
Zprávu vyslal světu z Dubaje, kde střídavě s Londýnem žil během dobrovolného exilu, do něhož se uchýlil po své rezignaci v roce 2008. Jako předseda nové strany nazvané Liga všech pákistánských muslimů teď bude usilovat o parlamentní křesla. A sází na program, díky němuž ho lidé zprvu milovali...
Americký spojenec
Bývalý vrchní velitel armády po nekrvavém převratu z roku 1999 autoritářsky vládl Pákistánu celkem devět let. Sám se jmenoval prezidentem a postupně vybudoval z neklidného státu pevnou vojenskou diktaturu.
Hrozba TalibanuKromě trestního stíhání hrozí Mušarafovi nebezpečí také ze strany Talibanu. Organizace v pátek pohrozila bývalému prezidentovi smrtí. Její velitel Adnan Rašíd, který se v minulosti už jednou pokusil Mušarafa zabít, na videu oznámil, že teroristé sestavili speciální komando, které bude vražedným úkolem pověřeno."Jeho členy jsou sebevražední atentátníci, odstřelovači a speciální přepadová jednotka pro boj z blízka," uvádí Rašíd, jehož bojovníci mají Mušarafem nevyřízené účty. "Když šakal umírá, také míří do města," zahrozil. |
Pákistánce okouzlil přátelským tónem a charizmatem rázného vůdce. Popularitu nabral i díky přijetí protikorupčního zákona a rozsáhlému zatýkání v politických i obchodních kruzích. Po sérii zkorumpovaných vlád to byla pro obyvatele vítaná změna.
Mušaraf navíc zářil i na mezinárodní scéně, když se po 11. září 2001 stal klíčovým spojencem Spojených států v boji s terorismem. Za podpory Washingtonu zajali jeho vojáci stovky členů al-Káidy na hraničních územích s Afghánistánem.
Zatímco však ze Západu sbíral pochvaly, doma mu brzy začalo přituhovat. Stále častěji se z lidu ozývalo, že Mušaraf zradil islám, a několikrát se ho teroristé pokusili zabít.
Oblíbenost vůdce, který si sám posiloval pravomoci a zasahoval do ústavního řádu, vytrvale klesala a v roce 2008 po měsících politické izolace pod hrozbou impeachmentu a následného soudního procesu raději rezignoval.
Dva týdny svobody
Za Mušarafovi nepřítomnosti pak začalo několik trestních stíhání, mimo jiné pro podezření ze zorganizování atentátu, při němž koncem roku 2007 zahynula oblíbená premiérka Bénazír Bhuttová. Proto Mušaraf svůj návrat do Pákistánu dlouho odkládal. Soud v Karáčí však letos povolil zaplatit kauci, která politikovi zaručí, že dva týdny po příjezdu nesmí být zatčen.
Volby do parlamentu proběhnou 11. květnou a exprezident doufá, že může v Pákistánu navázat tam, kde naposledy skončil. Tedy jako nejmocnější muž země. To podle analytiků ale není příliš reálné. Prý bude rád aspoň za pár procent hlasů.
