Přestože nejnovější čínský bitevní vrtulník WZ-10 připomíná americký AH-64 Apache, jeho tvary navrhli v konstrukčních kancelářích ruského Kamova (proslul dvourotorovými vrtulníky). Alespoň to tvrdí hlavní konstruktér firmy Sergej Michejev a svá tvrzení dokládá nákresy.
WZ-10 jako chlouba čínského zbrojního průmysluČínská média prezentují bitevní vrtulník WZ-10 jako chloubu čínského leteckého vývoje a průmyslu. Stroj byl poprvé veřejně představen loni, a to pouze v letové ukázce na výstavě Airshow China 2012. |
Dokumentaci předvedl na veletrhu Heli-Expo 2013, který se začátkem března konal v Las Vegas. Informaci publikoval server Flightglobal. Ruský server Gazeta.ru soudí, že Michejev chtěl v USA upozornit na problémy odvětví v Rusku. Šéfkonstruktér vystoupením potvrdil dřívější četné spekulace, že základ stroje vnikl v Rusku. Podle Michejeva však WZ-10 nevznikl jen na rýsovacích prknech ruských konstruktérů.
Základem byl tajný projekt 941, který vypracovali v ruském Kamovu na objednávku čínské vlády. Ta přitom dopředu specifikovala hmotnost stroje do šesti tun a použití konkrétních komponentů, motorů i výzbroje. Rusové proto navrhli pouze základ vrtulníku a provedli ověření návrhu výpočty a měření v aerodynamickém tunelu. "Z pochopitelných příčin se tato informace utajovala," prohlásil konstruktér.
Vše o budoucnosti vrtulníků |
Podle šéfkonstruktéra v následujících zhruba deseti letech provedli Číňané veškerý další vývoj sami. Prototypy i sériové stroje postavili až v Číně. Stroj byl nakonec oficiálně představen minulý rok na čínské letecké show.
WZ-10 se výrazně odlišuje od ruských bitevních vrtulníků Mi-28, Ka-50 a Ka-52 a spíše se podobá již zmíněnému AH-64 Apache, francouzsko-německým helikoptérám Tiger či italskému stroji Mangusta. Podle ruských expertů to však není žádná náhoda, s vrtulníkem totiž Číňanům pomáhaly i firmy Eurocopter a AgustaWestland.
Čínské technologie dvojího využití (tedy technologie jak pro civilní, tak pro vojenské účely) pochází od západních firem. Například převodovka Agusta či rotory Eurocopter, za dodání motorů T6C-67C dostala kanadská továrna Pratt & Whitney dokonce pokutu za dodávku zbraní do Číny.
Michejev se senzací vyrukoval nejspíše ve snaze prosadit se či upozornit na firmu Kamov v době, kdy se završuje slučování ruských výrobců vrtulníků do jednoho holdingu. Čína představovala pro ruské zbrojovky hlavního klienta hlavně v 90. letech, kdy po rozpadu Sovětského svazu tok financí od ruské armády téměř ustal a čínské zakázky držely ruské zbrojovky nad vodou.
