Žalobě dává jistou naději na úspěch Jan Kudrna z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. "Myslím, že řada těch bodů skutečně naplňuje znak ohrožení demokratických základů státu. Je otázka, jak ústavní soud posoudí, zda bylo dosaženo potřebné intenzity," uvedl.
Žaloba na KlauseVELEZRADA: Senát podal na Klause ústavní stížnost DOKUMENT: Jak senátoři hlasovali DIENSTBIER: Žaloba měla přijít dřív |
Řízení o žalobě pro velezradu je podle něj možné provádět i po skončení mandátu prezidenta.
Jiný názor má ale jeho kolega z pražské právnické fakulty Václav Pavlíček. "Velezrada je pojmově největší zrada na státu. Obsah návrhu velezradě neodpovídá. I po formální stránce pochybuji, že se tím návrhem Ústavní soud může zabývat," řekl profesor ústavního práva Pavlíček.
Upozornil, že návrh senátorů kombinuje některá ustanovení stávajícího zákona o Ústavním soudu a některá ustanovení novely, která nabude účinnosti k 8. březnu. Klaus ve funkci končí o den dříve.
"Podle platného právního stavu by se soud mohl začít návrhem zabývat jen tehdy, pokud by byl prezident ještě ve funkci. Možnost zabývat se jím i po zániku funkce je teprve v novele zákona o ústavním soudu - v případě, že již řízení bylo zahájeno," uvedl Pavlíček.
Balaš: Zmíněné důvody nevedly k destabilizaci společnosti
Další ústavněprávní expert Vladimír Balaš souhlasí s Pavlíčkem v tom, že senátoři se žalobou neuspějí. "Ty důvody (v žalobě) nejsou tak závažné, aby vedly k destabilizaci společnosti," prohlásil. Zejména amnestie podle něj nemůže být příčinou odsouzení prezidenta za velezradu, protože za amnestii je odpovědná vláda.
Rozhodnutí Ústavního soudu o žalobě pro velezradu bude podle něj hlavně vzkazem pro budoucí hlavu státu. "Možná to i rozpoutá diskusi, zda by se neměla skutková podstata tohoto ústavního deliktu více vyjasnit," řekl.
Balaš se shodl s Kudrnou v tom, že pokud by Ústavní soud žalobě vyhověl, Klaus už by v budoucnu nemohl být zvolen hlavou Česka. "Nemohl by znova kandidovat, a nemohl by být tedy ani zvolený. Navíc by ztratil nárok na plnění pro bývalého prezidenta - teď je to asi 50 tisíc korun jako výsluha a 50 tisíc na chod kanceláře," popsal Kudrna.
Žaloba na Klause je první žalobou na prezidenta v historii České republiky. Podle právního experta Jana Kysely není žaloba na prezidenta častá ani v mezinárodním srovnání. Kudrna připomněl případ litevského prezidenta z roku 2004. Rolandas Paksas byl kvůli porušení ústavy zbaven funkce parlamentem, jeho sesazení poté potvrdil i ústavní soud. K jeho sesazení vedlo mimo jiné údajné vyzrazení státního tajemství.
Senátoři vytýkají odcházejícímu prezidentovi Klausovi kromě kontroverzní amnestie například to, že dosud nepodepsal doplněk lisabonské smlouvy o novém záchranném fondu eurozóny a otálel s podpisem dodatku k Evropské sociální chartě.
