V září 2001 činila výše zadlužení českých domácností u bank a finančních institucí 123,6 miliardy korun. Zadluženost podniků v letošním prvním měsíci meziročně stoupla o necelých 23 miliard korun na 976,5 miliardy korun. Proti prosinci se dluhy zvýšily o 16 miliard Kč.
"Domnívám se, že je to spíše dobrá zpráva: lidé si kupují méně ledniček a televizorů na úvěr, což vede k menšímu riziku výskytu neplatičů a k menšímu počtu sociálních případů," řekl iDNES.cz ekonom Pavel Kohout. Výše spotřebitelských úvěrů kulminovala v říjnu 2010 na hodnotě 153 miliard. Nyní dosahuje méně než 144 miliard s klesajícím trendem.
Zadlužování sice nadále roste, ale lidé se začali chovat opatrněji. "Zatímco objem hypoték se nadále zvyšuje zhruba pětiprocentním tempem, objem spotřebitelských půjček již druhým rokem klesá," říká analytik Patria Finance David Marek.
Zadlužení Evropy roste, Česko je na osmé nejnižší příčce |
Celkové zadlužení českých domácností nyní dosahuje zhruba 58 procent jejich disponibilních příjmů a podle Marka to stále ještě nepředstavuje pro ekonomiku riziko. V eurozóně totiž dosahuje zadlužení domácností v průměru 100 procent příjmů.
"Je to nyní trend po celém Západě - minimalizace dluhu, oddlužování. Splatíte dluh a neberete si nový," říká analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.
To samé dělají podle něj firmy. "Teď si celý Západ čistí ekonomické bilance, méně se zadlužuje, domácnosti i firmy jsou opatrnější. Hospodářství tak poroste pomaleji nebo bude stagnovat. Když do toho zvýšíte daně, je zaděláno na stagnaci ve stylu Japonska," varuje Michl.
Češi plní banky penězi
Jednodenní vklady domácností u bank a finančních institucí stouply meziměsíčně o téměř 22 miliard korun na 1,164 bilionu korun. Meziročně byly vyšší přibližně o 88 miliard korun.
Vklady domácností s výpovědní lhůtou, mezi které patří například termínované vklady, v lednu činily 342,2 miliardy korun. Meziročně stouply o 3,7 miliardy korun a meziměsíčně o zhruba půl miliardy korun.
Skutečnost, že domácnosti šetří, potvrzují i další statistiky. "Míra úspor domácností stoupá zejména kvůli ekonomické nejistotě. Při zvýšení nezaměstnanosti na rekordní hodnoty je pochopitelné, že šetří nejen ti, kteří přišli o práci, ale i ti, kteří ji mají, avšak obávají se, co bude v dalších měsících," říká David Marek.
A kdy začnou lidé své naspořené peníze utrácet? "Zmírnění obav a větší utrácení závisí především na ekonomické situaci. Letos bude ekonomika přinejlepším stagnovat, možná ještě o něco klesne," domnívá se Marek.
Situace na trhu práce se začne zlepšovat nejspíše až v příštím roce. Do té doby budou podle něj lidé raději nadále opatrní.
Podle ekonoma Kohouta by však Češi měli místo utrácení spíše investovat a to zejména kvůli zabezpečení na stáří nebo na jiné účely. Češi mají podle něj velmi nedostatečné finanční rezervy a ty, které mají, jsou převážně ve velmi nízce úročených krátkodobých produktech.
"Prosperita a finanční síla se netvoří tak, že si každých pár měsíců koupíte nějakou asijskou elektroniku nebo že nutně musíte rok co rok na dovolenou do Chorvatska," vysvětluje Kohout.
"Pokud se některým makroekonomům nelíbí, že kvůli údajně nízké spotřebitelské poptávce pomalu roste HDP, pak bych dodal, že růst hrubého domácího produktu za cenu přemrštěného růstu dluhu domácností a za cenu vybrakování finančních rezerv obyvatelstva není zdravý, " uzavírá Kohout.
Jak se zjišťuje míra zadlužení a úspor?Centrální banka poskytuje tuto statistiku každý měsíc v národním měnovém přehledu. Ten se odvozuje z bilancí měnových finančních institucí, které zahrnují vedle centrální banky, obchodních bank a poboček zahraničních bank v Česku fondy peněžního trhu, úvěrní a spotřební družstva. |
