Sice chybí jedno písmeno, přesto je sdělení na masivním betonovém soklu zcela jasné a v mnoha lidech vyvolává mrazivé vzpomínky. "LI JE HLAVNÍM TVŮRCEM DĚJIN" stojí na monumentu u hradecké Koruny.
Kromě písmena D schází už jen rudá pěticípá hvězda a portréty nejlepších úderníků, ale jeden z posledních symbolů komunismu je i více než 23 let po převratu stále na svém místě. Nejspíš však v Sukových sadech už nebude strašit dlouho, byť je stále v dobré kondici.
Až radnice dokončí velkorysou proměnu náměstí 28. října, zanedlouho prý přijdou na řadu rovněž Sukovy sady i křižovatka Koruna. "Rudý bubák" konečně zmizí.
"Betonové bloky se odstraní při rekonstrukci křižovatky Koruna. Nedovedu si představit, že by tam ten relikt doby minulé zůstal," řekl náměstek hradeckého primátora Jindřich Vedlich.
"Mně to nevadí. Myslím si, že ten pomník by naopak mohl zůstat, aby připomínal tehdejší dobu. Na to špatné se poměrně snadno zapomíná," uvedla Věra Luňáková, která u monumentu téměř denně venčí psa.
Právě dnes uplynulo 65 let od takzvaného Vítězného února, tedy komunistického převratu v Československu.
Galerie cti však není poslední hradeckou připomínkou šedivo-rudého socialismu. Jen pár kroků od monumentu dodnes visí nástěnka ROH ZVÚ a na dvoře někdejší fabriky Závody Vítězného února je socha dělnického kováka pocházející právě z dob komunistického puče v roce 1948.
V "rudé" hospodě měli komunisté při volbách hlavní štáb
Naproti módnímu domu Don z počátku 80. let, který je sám o sobě ukázkovou budovatelskou obludou a nyní je k mání za 35 milionů korun, se nachází další "poklad". Nad butikem, kde se před 25 lety daly pod pultem sehnat moderní džíny plísňáky, stále visí vybledlá cedule s nápisem Klub odívání mladých.
Jako by v čase zamrzla také restaurace U Švagerků na Pražském Předměstí. Při podzimních krajských volbách tu "rudí" měli hlavní štáb.
Ostatně kde jinde, když se zde v roce 1921 z levicového křídla tehdejší sociální demokracie vyklubala hradecká pobočka KSČ, uvnitř dodnes visí obraz agitujícího Klementa Gottwalda přímo v sálu hostince z roku 1937 a majitelem je od začátku 90. let hradecká KSČM.
O jiný komunistický relikt se celkem nedávno postarala přímo hradecká radnice. Vždyť podle některých názorů ještě před dvěma lety první dělnický prezident spolu se Stalinem, Zápotockým, Nejedlým nebo Novotným patřili na seznam čestných občanů města. Zmatky odhalila až příprava podkladů pro Encyklopedii města Hradec Králové.
Čestná občanství uvedených mužů nedávných dějin prý sice na podzim roku 1990 tehdejší městský národní výbor zrušil, ale zaměstnanci okresního archivu se domnívali, že tento krok nenabyl platnosti, protože to mělo udělat zastupitelstvo. Čestným občanem Hradce dodnes zůstal třeba jediný československý kosmonaut a poslanec Evropského parlamentu za KSČM Vladimír Remek.
Gottwalda mají sběratelé
Zajímavé je, že v okolí Hradce stále koluje informace, že socha Klementa Gottwalda, která stála na nynějším Ulrichově náměstí, dopadla úplně stejně jako "tank osvoboditel" od muzea.
Ale zatímco obrněnec skutečně putoval do sběru, Gottwald shlíží na město z návrší za letištěm a společnost mu dělá další směšná skulptura - revolucionář s puškou a děvou třímající vlajku se srpem a kladivem. Tato nerozlučná dvojice stála od roku 1962 na Velkém náměstí.
"Obě sochy nám darovalo město," vysvětluje předseda Východočeského klubu přátel vojenské techniky Miroslav Tuček, který by rád získal třetího do revoluční party, "k mání by možná byl nepovedený Ulrich, ale toho ať si nechají. Takhle kdyby odněkud vyhrabali Stalina."
Do země se nepropadl ani Lenin, jenž hlídal mír na nynějším náměstí Svobody. Socha, které vysokoškoláci v zimě nasadili čepici, šálu, kabát a navlékli batoh, aby mohl odcestovat, trůní na zahradě soukromého sběratele v Polomu v Orlických horách.
