Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Představa, že budeme sestřelovat meteoroidy, je nesmyslná

  15:20
V Rusku opět padl návrh na vytvoření obrany proti nebezpečným tělesům z vesmíru. Představa je to krásná, ovšem nereálná.

Animace dopadu meteoroidu na Rusko | foto: Reuters

Do světa se informace o "plánovaném" protimeteoritickém deštníku dostala díky Twitteru místopředsedy ruské vlády Dmitrije Rogozina, který má na starosti vojenský průmysl a vesmírný výzkum. Samotný Rogozin už však jednou s podobným návrhem neuspěl. A není divu. Z technicko-ekonomického hlediska není řešení reálné. A to ani v Rusku.

"Podle toho, co o vyjádření zprostředkovaně vím, jde nejspíše o levné populistické gesto politika," říká ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy. Marcel Grün. "Zcela jistě nás před kosmickou artilérií nemohou ochránit žádné kryty ani střelba, to připomíná druhořadé příběhy sci-fi brakové úrovně. Jakýsi deštník je představitelný jen ve smyslu celoplanetárním. Zkrátka musíme o co největším počtu planetek na potenciálně kolizních drahách se Zemí vědět co nejdříve. Zřejmě však nikdy nebudeme včas vědět o úplně všech (odhadem jsou jich desítky tisíc. Pro představu, my jich nyní máme zkatalogizováno necelých 1 200," dodává Grün.

Planetky o průměru nad 140 metrů

Systém na detekci těles, které naši Zemi teoreticky mohou ohrozit, již existuje. Jeho cílem jsou především planetky o průměru větším než 140 metrů (takový byl požadavek amerického Kongresu). To jsou tělesa téměř dvakrát větší než Tunguzský meteorit a ani ta se zdaleka nedaří pozorovat včas a někdy se o nich vědci ani lidstvo vůbec nedozví.

Systematické hledání velkých blízkozemních planetek (tedy těch, od nichž hrozí lidstvu největší nebezpečí), probíhá na mezinárodní úrovni již od 90. let. Ruský příspěvek k tomuto úsilí byl od začátku v podstatě minoritní. Lze těžko předpokládat, že by Rusové "ze dne na den" začali do tohoto programu investovat miliardy.

"Prvním a hlavním problémem je nutnost těleso před srážkou se Zemí vůbec objevit. Asteroid o velikosti Čeljabinského tělesa můžeme současnou technikou objevit na jeho terminální trajektorii před srážkou s pravděpodobností pouze několika málo procent," shrnuje současný stav Petr Pravec, odborník na asteroidy a zástupce vedoucího Oddělení meziplanetární hmoty v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Pokud ruské plány (které budou možná zveřejněny) nebudou řešit problém včasného nalezení, jsou další návrhy na způsob odklonění tělesa zbytečné.

Použití radaru k detekci malých planetek můžeme vyloučit rovnou. Jeho účinnost klesá se čtvrtou mocninou vzdálenosti, navíc takový radar bude mít velmi malé zorné pole. V praxi se sice radary používají ke studiu planetek prolétávajících v blízkosti Země, ale tam vždy musí být známa jejich dráha dostatečně přesně dopředu, aby vůbec radar "věděl", kam se dívat.

Zbývá pozorování optické. "Američané připravují projekt Large Synoptic Survey Telescope (LSST), pomocí něhož budou schopni 'čeljabinské asteroidy' objevit včas před srážkou s pravděpodobností cca 60 procent. To bude významný pokrok. Stále však ještě zůstane 40 procent těles této velikosti, která dopadnou nebo minou naši Zemi bez varování," vysvětluje Pravec. 

Systém LSST má být v provozu od roku 2020. Celou viditelnou oblohu prohlédne jednou za tři dny. Aby však mohl sloužit jako součást obrany, musel by ji obhlédnout alespoň jednou denně nebo i častěji. Přesto i po jeho plném zprovoznění zůstane polovina malých planetek nezachycena, protože jednoduše přiletí z denní strany oblohy (systém by byl oslněn Sluncem).

Šlo by to, ale ...

Zničení malé planetky v blízkosti Země o velikosti několika metrů či desítek metrů, přesněji řečeno její rozbití na více malých kusů, není technicky neřešitelné (za předpokladu, že známe přesně její dráhu). Do blízkého okolí Země jsme současnými prostředky schopni vynést zařízení o hmotnosti okolo 10 tun, a lze si představit i raketu schopnou vynést 100 tun (což byla nosnost např. rakety Saturn 5). Vzhledem k vysoké rychlosti přilétajících planetek (typicky 15 - 20 km/s), by pak pouhá kinetická energie srážky planetky s projektilem mohla vést k jejímu rozpadu, bez nutnosti používat k tomu například nukleární zbraně.

Zásadní otázkou je pak samozřejmě návratnost takové investice. Podle dosavadních informací bylo při páteční události zraněno něco přes tisíc lidí. Kdy k takové události, že se malá planetka trefí nad obydlenou oblast, dojde znovu? Za 20 let? Zemětřesení, sopky, záplavy a terorismus, pokud je přepočteme na počet obětí za rok, představují mnohem vyšší riziko. Opravdu se tedy vyplatí investovat v podstatě nevyčíslitelné prostředky do hledání a zneškodňování malých planetek?

Pro srovnání: když se začátkem 90. let počítala teoretická "úmrtnost" způsobená planetkami většími než jeden kilometr, dospěli astronomové k číslu 3 000 obětí za rok (k takovému pádu sice dojde jednou za milion let, ale dokáže zahubit několik miliard lidí. Když tyto dvě čísla podělíme, dostaneme zmiňovaný výsledek.) To už bylo varující číslo, srovnatelné s jinými přírodními katastrofami, a proto také hledání velkých planetek začalo systematicky.

Autoři:
  • Nejčtenější

KVÍZ: Zapomenuté funkce domácí techniky, po kterých se už nikomu nestýská

v diskusi je 19 příspěvků

13. května 2024

Byly běžnou součástí životů vás, vašich rodičů nebo prarodičů. Většinu z nich dnes však nikdo...

Zastřešený tank z Cesty do pravěku konečně odhaluje své evoluční tajemství

v diskusi jsou 3 příspěvky

11. května 2024

Dramatický boj stegosaura s ceratosaurem byl ve filmu Cesta do pravěku jednou z nejznámějších scén....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Pět věcí, které byste s Windows měli dělat, ale možná neděláte, a naopak

v diskusi je 10 příspěvků

15. května 2024

Možná prakticky ihned po instalaci, při prvním spuštění nového PC nebo později deaktivujete některé...

Umělá inteligence od OpenAI má nový pohon. A rovnou ho dává zadarmo

v diskusi je 9 příspěvků

13. května 2024  20:34

Společnost OpenAI vůbec poprvé pořádala živé představení svých pokroků. Hlavní novinkou se stala...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Jakou výzbroj má země, jejíž historie je protkána bojem o vlastní existenci

v diskusi je 26 příspěvků

12. května 2024

Izraelské obranné síly byly oficiálně ustanoveny 26. května 1948, krátce po vzniku novodobého...

Jak Muskova firma vyřešila problém prvního čipu v mozku člověka

v diskusi je 5 příspěvků

18. května 2024

Neuralink je jedna z firem Elona Muska, o které se mnoho mluví. V lednu totiž zavedli její...

Panasonic překvapil, jeden opuštěný operační systém nahradily dva nové

v diskusi je 14 příspěvků

17. května 2024

Düsseldorf (Od zpravodaje Technet.cz) Když odhlédneme od kvality zobrazovacího panelu a obvodů zpracovávajících obraz, je operační systém...

Proklatě krátkou lanovku v Záhřebu museli zpočátku cestující občas i tlačit

v diskusi je 5 příspěvků

16. května 2024

V Záhřebu najdeme pozemní lanovku, která patří mezi nejkratší zařízení svého druhu na světě. Délka...

Google chce měnit vyhledávání a také ukázal asistenta, který slyší a vidí

v diskusi je 12 příspěvků

15. května 2024  7:53

Společnost Google na výroční konferenci tradičně nazvané I/O, představila řadu novinek. Všechny se...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Bohužel nám to nevyšlo, oznámili manželé Pagáčovi rozchod po šesti letech

Herečka Patricie Pagáčová (35) a dramaturg Tibor Pagáč (32) se rozešli po pěti letech manželství. Žádost o rozvod zatím...

Moderátorka Petra Křivková-Svoboda přišla při tragické nehodě o manžela

Moderátorka poledních zpráv televize Nova Petra Křivková-Svoboda (41) v neděli ztratila svého manžela Ondřeje Křivku...

Zemřel Vlastimil Harapes. Baletní mistr Národního divadla i českých filmů

Ve věku 77 let zemřel tanečník a herec Vlastimil Harapes. Dlouhá léta byl sólistou baletu Národního divadla. Zahrál si...

Eurovizi vyhrál nebinární Švýcar Nemo. Nizozemce vyloučili za „výhružný pohyb“

Ve švédském Malmö rozhodli o vítězi letošní Eurovize. Stal se jím švýcarský nebinární zpěvák Nemo. Soutěž doprovázely...

Miss Czech Republic 2024 se stala studentka Adéla Štroffeková z Prahy

Vítězkou 15. ročníku Miss Czech Republic se stala studentka Adéla Štroffeková (21). Českou republiku bude reprezentovat...