"V roce 2011 oslavilo město Cheb 950 let, a k této události jsme sbírali osudy bývalých i současných Chebanů. Projekt dnes žije svým vlastním životem a stále se nám objevují osudy nové," sdělila Marcela Brabačová z oddělení kultury a cestovního ruchu chebské radnice.
Novým střípkem přispěla bývalá pracovnice chebského archivu Jitka Mlsová Chmelíková, která v současné době působí v Bruselu. "Svět si připomněl Mezinárodní den obětí holocaustu. Také Evropská komise v Bruselu uspořádala při této příležitosti vernisáž výstavy Děvčata z pokoje 28," sdělila Jitka Mlsová Chmelíková.
Jednou z hrdinek výstavy je Marta Mikulová, rozená Fröhlichová z Chebu. Měla štěstí, že přežila krušná léta v nacistickém táboře v Terezíně, kam ji ve 14 letech spolu s dalšími čtyřmi sourozenci odvezli z židovského sirotčince. Marta jako jediná zůstala po válce v Československu, její bratři a sestry se vystěhovali do Izraele.
"Moji sestru Zdenku, mě a ještě další děvčata zavezli na koupaliště na břehu Ohře. Musely jsme si obléct plavky, pak zazpívat písničku a v dobré náladě naskákat do vody a pořád se potápět a dělat, jako bychom byly velmi šťastné," vzpomínala Marta Mikulová.
"Byly tam houpačky, na kterých jsme se musely houpat. Pak nám dali kousek chleba namazaný margarínem, ale ne na snědení, jenom abychom ho držely, aby to mohli nafilmovat," vyprávěla Mikulová na své nedobrovolné účinkování v nacistické propagandě.
"A moji bratři museli jet na voze taženém koňmi. Ten vůz byl plně naložený ovocem a zeleninou. Jablky, hruškami, bramborami a mrkví. Ale během jízdy si ani jednou nesměli kousnout do jablka," doplnila Mikulová. Zveřejnění svého pohnutého příběhu se už nedočkala. Zemřela v roce 2010.
"Potkaly jsme se v roce 2004 při odhalení pamětní desky na místě, kde stála chebská synagoga. Tehdy mi věnovala knihu Děvčata z pokoje 28," připomněla Jitka Mlsová Chmelíková.
