Ženám sloužícím v amerických ozbrojených silách se tak otevře přístup k plnění bojových funkcí a potenciálně i k práci ve speciálních jednotkách.
Průlomové rozhodnutí, které doporučili i náčelníci štábů amerických ozbrojených sil, má zrušit pravidlo z roku 1994, které bránilo převelení vojaček do malých bojových jednotek. Rozhodnutí však dá velitelům do ledna 2016 možnost usilovat o speciální výjimky, pokud se domnívají, že určité funkce by měly zůstat ženám nedostupné.
Loni v listopadu čtyři americké vojačky, které sloužily v Iráku a Afghánistánu, u federálního soudu v San Francisku napadly zákaz účasti žen v bojových operacích. Zákaz je podle nich relikt minulosti, protože v současné době nejasných frontových linií se ženy stejně zapojují do boje, akorát za to nejsou oceňovány či povyšovány jako muži.
V americké armádě přitom čtyři pětiny důstojníků získalo vyšší hodnost díky nasazení na bojišti. "Ženy, které posledních deset let strávily na misích v Iráku a Afghánistánu, se vracejí zpět a zjišťují, že narážejí na hodnostní strop," uvedla tehdy advokátka Ariela Migdalová, zastupující vojačky. Podle právničky ženy v uniformě neměly přístup k přibližně 238 000 postům.
Pentagon se i bez žaloby pokoušel řešit otázku, jak rozšířit roli žen v armádě. Panetta již loni v únoru nařídil změnu pravidel, díky níž se vojačkám otevřelo 14 000 nových postů. Pentagon také povolil nasazení žen v praporech, tedy v jednotkách o asi 800 vojácích, což znamenalo přiblížení se kontaktu s nepřítelem. Námořní pěchota pak na podzim poprvé umožnila ženám důstojnický výcvikový kurz, avšak dvě první účastnice nakonec náročný kurz nedokončily.
Největší odpor vůči účasti žen v bojových operacích byl prý u pěchoty, která měla za to, že ženy by jen obtížně zvládaly dlouhé pochody, během nichž vojáci nesou těžké náklady a objemnou výzbroj.
Ženy v americké armádě představují asi 14 procent z 1,4 milionu jejích příslušníků. Z toho asi 280.000 žen sloužilo v Iráku anebo Afghánistánu.
Zhruba 150 žen v těchto konfliktech padlo.
