"Odborníci nyní budou provádět průzkum celého nálezu. Vedle samotných ostatků se bude zkoumat třeba skleněná baňka, ve které byly uloženy, ale i pergamen a textil, které byly součástí nálezu. Součástí prací bude zároveň i konzervování všech věcí," říká Lukáš Gavenda z kadaňského muzea.
Další část výzkumu se bude týkat stáří vzácného nálezu a jeho původu. Mostecká archeoložka Eva Černá předběžně odhadla, že skleněná ampule, která ostatky chránila, pochází ze 13. až 15. století a vznikla patrně ve Francii či Itálii.
"Paní doktorka Černá nám do komise doporučila Aranku Součkovou z Polabského muzea, která je odbornicí na evropské středověké sklo. Kromě ní do konce února přizveme i další dva odborníky," řekl Gavenda.
V komisi jsou vedle něj i zástupci litoměřického biskupství. Právě jemu totiž nález ostatků patří.
"Biskupství litoměřické coby majitele nálezu zastupovala diecézní konzervátorka Lada Hlaváčková a restaurátorka diecézního konzervátorského centra akademická malířka Eva Votočková," uvedla některé členy skupiny mluvčí biskupství Jana Michálková.
Koordinátorem dalšího postupu bude právě kadaňský historik Gavenda, který měl navíc významný podíl na objevu. Trval totiž na tom, aby restaurátoři prohlédli v prosinci i další už rekonstruované části oltáře kaple svaté Kateřiny, přestože jejich práce už byla hotová (o nálezu ostatků zde).
Ostatky by historici mohli i vystavit
"Co bude se svatými ostatky dál, to nyní nelze říct. Už proto, že nevíme, co se podaří zjistit," upozornil Gavenda. Netroufal si ani odhadnout, kdy průzkum a konzervace vzácného nálezu skončí. "Může to trvat třeba i rok," řekl.
Odborná komise, jež se sešla poprvé v úterý, bude mít i dál dost práce, přestože samotný průzkum mají provádět specializovaní historici. V dalších měsících například rozhodne, jak se bude se svatými ostatky zacházet dál. Jednou z možností je například jejich představení veřejnosti. Výstava by mohla být i trvalá.
"K případné výstavě bychom se rádi dopracovali, ale zatím je to hodně předčasná úvaha," poznamenal Gavenda.
Ostatky mohly patřit například svaté Kateřině, jíž je zasvěcená kaple, nebo Čtrnácti svatým pomocníkům, kteří jsou patrony kláštera. Není to ale jisté, protože při stavbě kostelů ve středověku bylo v první řadě důležité, aby se vůbec nějaká relikvie do svatostánku dostala, protože zvyšovala duchovní význam místa.
Jednu výstavu ostatků už Kadaň zažila loni. Lidé si mohli prohlédnout ostatky svatého Václava, svatého Mikuláše a Panny Marie, objevené ve voskové schránce ze 14. století při opravě oltáře v kapli městské věže (o tomto nálezu zde).
