Vladimír Mečiar a Václav Klaus, kteří spolu v roce 1992 rozdělili Československo, si v mnohém rozuměli a dodnes si posílají obdivné vzkazy. Například loni, když Mečiar slavil sedmdesátiny, mu Klaus poslal dopis, v němž ho označil za "uvážlivého státníka, který ovládá umění kompromisu a hledá pro svou zemi a svůj národ racionální řešení zásadních problémů".
Nyní to vypadá, že Klaus se Mečiarem inspiroval při udělování amnestie, když jednou její částí přerušil trestní stíhání i v nejzávažnějších kauzách hospodářské kriminality. Některé z nich, jako kauza Komerční banky, jdou až do dob jeho vlády z let 1992 až 1997. Klaus vedle toho oznámil, že spolu s rozsáhlou plošnou amnestií chystá ještě individuální milosti a bude velmi zajímavé sledovat koho a čeho se budou týkat.
To vše připomíná kroky Vladimíra Mečiara z roku 1998, kdy zřejmě záměrně nenechal zvolit po Michalu Kováčovi novou hlavu státu. Poté jako zastupující prezident vyhlásil amnestii, kterou zničil šanci na vyšetření únosu Kováčova syna a s ním související vraždu Róberta Remiáše, který byl spojkou novinářů na korunního svědka účasti tajné služby na únosu.
Slováci po zkušenosti s Mečiarem omezili pravomoci
Už více než patnáct let hledají slovenští politici marně způsob, jak Mečiarovy amnestie zrušit. Dochází kvůli nim k absurdním situacím, kdy prezident Kováč musí platit statisícové odškodné bývalému šéfovi tajné služby Ivanu Lexovi, kterého označil za spolupachatele únosu svého syna. Přestože je mnoho důkazů, které tomu nasvědčují, Lexa je díky Mečiarovým amnestiím oficiálně zcela nevinný.
Mečiarovy amnestie jsou proto dodnes považovány za jeden z největších "přešlapů" mečiarovského autoritářského režimu z let 1992 až 1998. I kvůli nim byly pravomoci prezidenta omezeny a hlava státu tak nemůže amnestií zasahovat do ještě soudně neuzavřených, nebo soudem ještě neřešených případů.
Poslední kroky Václava Klause jsou zřejmě odpovědí na snahu justice, prokuratury a policie došetřit v lepší politické atmosféře nejzávažnější kauzy. Možná by stálo za úvahu, jestli by i Češi neměli prezidentovi omezit práva udělovat amnestie.
Pro porovnání, slovenský prezident Ivan Gašparovič, který vyhlásil při příležitosti 20. výročí vzniku státu obdobnou amnestii, propustil na jejím základě z vězení jen asi pět set vězňů a z možnosti odpuštění 18 měsíčního trestu explicitně vyloučil lidi, kteří při páchání trestné činnosti způsobili rozsáhlé majetkové škody.
