Návrh ústavy předložili vládnoucí islamisté z Muslimského bratrstva v čele s prezidentem Muhammadem Mursím. Proti nové ústavě se bouří a liberálové, kteří ji považují za za nedemokratickou. A především nedemokraticky vytvořenou.
V centru Káhiry není těžké najít hlasovací místa. Linou se k nim dlouhé fronty rozdělené podle pohlaví. Muži i ženy mají také oddělené volební místnosti. Podobně jako v Česku, i v Egyptě se obvykle hlasuje ve školách.
"Není problém, pojďte dál. Fotit můžete," zve mě dál soudce, který podle místních zákonů každé egyptské hlasování dozoruje. Mimochodem, nedostatek soudců – část jich totiž dozor nad dnešním hlasováním bojkotuje – přinutil vládu rozložit referendum do dvou termínů, na tuto a příští sobotu. Nejsou tu ani zahraniční pozorovatelé.
K podpoře ústavy se skoro nikdo nehlásil
Tlačím se mezi lidmi toužícími hlasovat v káhirském okrsku, který nese jméno nejslavnější sunnitské náboženské univerzity vůbec, totiž al-Azhar. Egypťanky jsou navzdory vžitým představám poměrně rázné i nebojácné, jeden evropský novinář je věru nerozházel. Do hlasovací místnosti vcházejí i s dětmi. Značku na prst, aby nemohly jít volit dvakrát, dostanou i ctihodné matrony, nejen mladí aktivisté.
Snažím se ulovit někoho, kdo hlasuje pro ústavu – většinou se mi nabízejí ti Egypťané, kteří jsou proti návrhu a obvykle i islamistické vládě. Nakonec nacházím dva muže, kteří říkají, že hlasují pro Mursího. Ve frontě ale stojí všichni pospolu - mnohdy sousedé - a družně diskutují, byť všichni vědí, že v Alexandrii už druhý den tvrdě válčili radikálové z obou táborů v ulicích. V Káhiře byl alespoň v poledne i krátce po něm klid.
Se svým průvodcem Samírem, jinak principiálním odpůrcem prezidenta Mursího, zkoušíme odhadnout, kdo jak hlasoval. "Někdy jsou k poznání," kývá hlavou na odcházejícího mladíka s vlasy i vousy zastřiženými striktně podle "islamistických" pravidel. "Často ale ne. Navíc mi to někteří prostě neřeknou do očí,“ dodává. Pomalu na něj přichází řada. Pomalu, neboť Egypťany ještě volit – zdá se – neomrzelo.