Sporný výnos z 22. listopadu Mursímu přiznával pravomoci na úkor parlamentu a soudní moci. Tím si zajistil prakticky neomezenou moc na několika frontách. Všechny své dekrety označil za nezrušitelně, a to i zpětně. Justice navíc nesměla rozhodovat o legitimitě parlamentu, případně ho rozpustit.
To spolu se schválením návrhu narychlo sepsané nové ústavy vyvolalo politickou krizi v zemi a v ulicích měst největší demonstrace od svržení někdejšího vládce země Husního Mubaraka, Mursího krok vyvolal obavy, že se země vrací k diktatuře. Při protestech zemřelo 7 lidí, stovky jsou zraněny.
Prezident, který vzešel z vládnoucího Muslimského bratrstva, tak čelil obrovskému tlaku. Minulý týden ho vyzvali i učenci z univerzity Al-Azhar, která je autoritou pro muslimy po celém světě, aby platnost dekretu pozastavil a začal s odpůrci jednat.
Dekret nahradí nový výnos, už bez omezení justice
V sobotu se do krize vložila egyptská armáda, která je jednou z nejmocnějších institucí v zemi a po Mubarakově pádu Egypt po nějaký čas řídila. "Dialog je nejlepší a jediná cesta k dosažení shody. Opak nás přivede do temného tunelu, který skončí katastrofou, a to je něco, co nedovolíme," uvedlo vojsko v prohlášení.
Mursí v sobotu připustil ochotu k pozměnění kritizovaného ustanovení a zahájil "národní dialog", jehož se účastnili i někteří členové opozice. Na závěr jednání jeho poradce Muhammad Sálim Avá oznámil, že se dekret anuluje. "Ústavní dekret je od této chvíle zrušen," prohlásil Avá.
Zrušený dekret by měl nahradit nový výnos, v němž už nebude nejvíce sporné ustanovení, tedy omezení soudní moci. Místo něj ale dokument obsahuje článek, podle kterého mají být "ústavní prohlášení včetně tohoto prohlášení" chráněna před soudním přezkoumáním, podotkla ČTK.
Zrušení dekretu tak sice vyhovělo požadavku opozice, ale výnos už svůj hlavní účel splnil, podotýká list The Washington Post s tím, že umožnil schválení návrhu narychlo sepsané (a opozici kritizované) nové ústavy. Výnos totiž neumožňoval soudcům rozpustit ani ústavodárné shromáždění, které konstituci vytvořilo.
Opozice (liberálové, křesťané a levice) její vytváření bojkotovala a kritizuje, že si ji islamisté, kteří ve shromáždění převládají, vytvořili ke svému obrazu. Nová ústava podle nich posiluje roli islámu v politice i společnosti a oslabuje práva žen.
Referendum o ní se ale bude navzdory zrušení dekretu konat podle původního plánu, a to 15. prosince. Podle Muhammada Sálima Avá prezident nemá pravomoc plebiscit odložit. Mursí ale chce, aby opozice navrhla změny v nové ústavě, řekl Avá.
Je to ústupek, ale skončí politická krize?
Otázkou je, zda Mursího krok uklidní rozjitřenou situaci v Egyptě. Zpravodaj televize BBC v Káhiře označil Mursího krok za první větší známku kompromisu, nicméně politická krize v zemi tím podle něj nekončí. Opozice požadovala nejen zrušení dekretu, ale také odložení nové ústavy.
Zpravodajka televize Al-Džazíra z Káhiry uvedla, že zrušení dekretu je "velkým pokrokem", ale pro opozici to podle ní může být jen polovičatý výsledek vzhledem k jejím požadavkům. "Velkou otázkou nyní je, jak opozice odpoví," uvedla Sherine Tadrosová.
"Můj první pocit je, že je to částečný a nedostatečný krok. Opakovaně jsme řekli, že mezi našimi hlavními požadavky je odložení referenda," reagoval mluvčí opoziční Fronty národní záchrany husejn Abdel Ghání. Další opoziční skupina, Hnutí 6. dubna, označilo krok za "politický manévr s cílem podvést lid" a vyzvalo k dalším demonstracím. Další protesty by se měly konat v úterý.
Mursí se prý také chystá udělit armádě větší pravomoci, aby mohla společně s policií zatýkat civilisty, a udržet tak v ulicích pořádek až do referenda a případně až do příštích parlamentních voleb. Armáda sice tvrdí, že se nestaví na žádnou z rozhádaných stran, které de facto rozdělily Egypt na islamisty podporující Mursího a příznivce opozice, ale někteří analytici upozorňují na opak.
Poslední dění by podle nich mohlo signalizovat, že by se mohla postavit na stranu Mursího a jeho Muslimského bratrstva, píše The Washington Post. "Jediné, o co se armáda stará, je zajistit si privilegia," míní ředitelka egyptské pobočky organizace Human Rights Watch Heba Morajefová. Nové pravomoci pro armádu podle ní umožní Mursímu povolat vojsko, kdykoli to bude potřebovat. "Je to vlastně další důkaz toho, že Mursí a armáda pravděpodobně budou spolupracovat, i když mohou existovat hranice toho, co je armáda ochotna udělat."
