Unijní prezident Herman Van Rompuy novinářům řekl, že v příštích týdnech budou probíhat konzultace s jednotlivými státy. Věří tak, že se společenství bude schopné dohodnout na začátku příštího roku. Na to, že pravděpodobnost dohody je malá, to vypadalo už v noci na pátek (více zde).
Herman Van Rompuy ve snaze zmírnit kritiku zaznívající z řady stran přišel po zhruba 13hodinových čtvrtečních konzultacích s představiteli jednotlivých zemí s novým návrhem. Ten sice peníze v jednotlivých kapitolách popřesouval, avšak suma zůstala zhruba stejná, tedy někde nad 970 miliardami eur. To odpovídá 1,01 procentu hrubého domácího důchodu EU a je to o několik desítek miliard méně, než s čím dříve přišla Evropská komise.
Kam míří peníze z rozpočtu EU?Podívejte se na přehlednou grafiku
|
Jenže některé země, které do rozpočtu dávají více peněz, než z něj pak dostávají zpět, ale jasně řekly, že je třeba škrtat více. Británie, Německo, Nizozemsko či Švédsko chtějí ušetřit další až desítky miliard eur. Kritika ale zněla i z dalších stran včetně Česka, kterému vadí malý díl peněz na politiku soudržnosti, z níž se financuje hlavně pomoc chudším regionům bloku.
Noční návrh unijního prezidenta počítal mimo jiné s tím, že by na takzvanou politiku soudržnosti nakonec mělo jít asi o 11 miliard eur více a na společnou zemědělskou politiku o osm miliard více. To jsou přitom dvě oblasti, které pohlcují dohromady výraznou většinu peněz z rozpočtu. V rámci první míří miliardy eur jako dotace farmářům, ve druhé oblasti je financována pomoc chudším regionům, mezi něž se podle unijních kritérií řadí všechny české regiony s výjimkou Prahy.
Nespokojené s návrhem bylo i Česko, kterému vadilo, že i přes navýšení o několik set milionů eur mělo dostat poměrně málo peněz na podporu chudších regionů. Zatímco v současném sedmiletém rozpočtovém období mělo přiděleno asi 26,7 miliardy eur, tak pro roky 2014 až 2020 by to podle návrhu Van Rompuye bylo méně než 20 miliard eur. Dáno je to ale i tím, že Česko mezitím zbohatlo.
