Generální tajemník Svazu pro lidové hnutí (UMP) a bývalý ministr státního rozpočtu Jean-François Copé už v pondělí nad ránem oznámil, že v dramatickém klání o post nového šéfa strany zvítězil právě on. Svého rivala Françoise Fillona prý porazil o tisíc hlasů.
Záhy po něm se ozval i Fillon, jenž v předchozí Sarkozyho vládě působil jako premiér, a řekl, že výsledky hlasování nelze komentovat dřív, než se vysloví volební komise. "Francouzi nás sledují. Nemáme právo oznámit výsledek dříve než ti, kteří mají hlasování na starosti," zdůraznil francouzský expremiér, který s Copém v předvolební kampani svedl ostrý souboj.
Později osmapadesátiletý Fillon uvedl, že novým lídrem UMP se stal pro změnu on sám. Podle francouzské stanice France 24 řekl, že získal o 224 hlasů víc než jeho o deset let mladší sok. Nového lídra nynější největší opoziční strany mohlo volit přes 300 tisíc členů UMP. K hlasování se dostavilo okolo padesáti procent straníků, tedy mnohem víc, než se očekávalo.
Volební komise oznámí výsledek v pondělí odpoledne. Mnohem později, než je obvyklé. Fillon i Copé si však stěžovali na manipulaci s volebními lístky a možné zfalšování hlasování. Komise tak musí všechna nařčení prošetřit.
UMP hrozí rozpad. Co na to Sarkozy?
Takový chaos straně samozřejmě příliš nepomáhá. Obzvlášť ne v době, kdy by měla vsadit na co nejlepší reprezentaci. Minulý týden uplynulo šest měsíců od chvíle, kdy jejich prezidenta Nicolase Sarkozyho vystřídal v Elysejském paláci zástupce socialistů François Hollande. A podle průzkumů veřejného mínění se málo charismatickému socialistovi příliš nedaří. Po půl roce u moci se stal nejméně oblíbeným prezidentem Páté republiky.
To je doba, kterou by největší opoziční strana měla umět využít, a ne se sžírat vnitřními spory. UMP na jaře ztratila nejen prezidenta, ale také většinu v parlamentech v takřka všech svých regionech. "Musíme se dostat z této politováníhodné situace a zabránit rozpadu strany," řekl bývalý premiér Alain Juppé, s nímž souhlasí řada dalších představitelů UMP.
Sarkozy zatím mlčí a nekomentuje krizi ve straně, kterou v letech 2004 až 2007 vedl. A to přitom hrozí, že by se mohla rozpadnout na dvě části. Fillon je tradičně vnímaný jako umírněný konzervativec. Copé ho označuje za "Hollanda pravice", je podle něj stejně necharismatický a takový nijaký. Zato Copé vidět je. Některé jeho postoje se výrazně blíží krajně pravicovým myšlenkám. Kupříkladu se zasadil o prosazení zákona, který ve Francii zakazuje ženám halit si svou tvář (o zákazu více zde).
Mnozí Copého vnímají jako populistu, jemuž jde jen o posílení šancí v příštích prezidentských volbách za pět let. Je však otázka, zda by ho strana vybrala za kandidáta. Dvě třetiny členů UMP by totiž Elysejském paláci znovu rádi viděli "Sarka". Ten po prohraných volbách odešel z politiky, je v soukromé sféře, ale neodmítl možnost, že už by se na politickou scénu nemohl vrátit.
