Terasy pod kanovnickými domy přitom město slavnostně otevřelo teprve před půldruhým rokem. Dnes se ale na schodech spojujících horní část teras s dolní tvoří hromádky malty, která původně spojovala cihly. Na některých místech se staré pálené cihly dokonce úplně odlamují.
Opravy teras* Hradci Králové zbývá opravit ještě severní terasy. |
Je to způsobeno rekonstrukcí provedenou tradičním způsobem, jenže ten je paradoxně příliš dokonalý.
"Problém na terasách řešíme. Budeme na něj uplatňovat reklamaci," říká mluvčí hradeckého magistrátu Magdaléna Vlčková.
Recept na maltu vybrali památkáři
Podle zástupce stavební firmy, která terasy opravovala, je příčinou potíží receptura malty, kterou museli namíchat podle přání památkářů tak, aby se co nejvíc podobala té před několika stovkami let, když se terasy budovaly.
"Pokud je to možné, u historických staveb vždy preferujeme způsob opravy co nejpodobnější technologii, kterou se daná stavba stavěla," vysvětluje Radek Mejstřík z odboru památkové péče na hradeckém magistrátu.
Terasy pod kanovnickými domy tak museli stavbaři zrekonstruovat pouze za použití čisté vápenné malty, která se ale na rozdíl od té, již používali naši předkové, rychleji vydrolí.
Čistě vápenná malta se rychleji vydrolí
"Dřív byly klasické polní vápenky, v nichž při tehdejším způsobu výroby vznikalo vápno částečně nedopálené a naopak částečně přepálené," říká Petr Jedlinský ze stavební firmy, která terasy po celém městě rekonstruovala.
"Když je v maltě přepálené vápno, tak tam už vznikají části cementu. Nešlo proto už o úplně čistou vápennou maltu. Dnešní elektronická výroba je ale taková, že je všechno nastavené úplně přesně a vyjde z toho tedy opravdu čisté vápno," vysvětluje Jedlinský důvod, proč se pojivo mezi cihlami zase začalo drolit.
Podle něj na ostatních terasách ve městě, které opravovala stejná firma, takový problém není. "U nich nás památkáři nenutili dodržovat starý postup," říká zástupce firmy.
Rozpadlé cihly nahradí
Vypadlé a rozbité cihly bude nutné nahradit. Na jejich místo ale nepřijdou nové, nýbrž opět původní, které stavaři získali z rozebraných hradeb při rekonstrukci. "Ještě jich máme dostatek v zásobě," uklidňuje zástupce stavební firmy.
Kolik jich ale bude nutné nahradit, zatím nedokáže říct. Kvůli stabilitě materiálu stavaři budou muset počkat i na ideální povětrnostní podmínky, vápenná malta si totiž nerozumí s příliš vysokými teplotami, ale nesvědčí jí ani déšť.
"Teď se to z těchto důvodů vůbec nehodí. Odhaduji, že opravu bychom mohli provést v září. Ještě se budeme muset dohodnout s magistrátem," říká Jedlinský.
Terasy se opravovaly i po velkých mrazech
Na hradbách pod kanovnickými domy nastal podobný problém už v březnu loňského roku, kdy se cihly začaly rozpadat asi tři měsíce po dokončení opravy teras. Tehdy byly viníkem velké únorové mrazy.
Stavaři museli vyměnit asi tři sta cihel z celkového počtu 30 tisíc. Stavební firma tehdy jejich poničení odůvodnila tím, že historické cihly po první zimě praskají běžně a bylo to tedy očekávatelné. Stejný názor měli i zástupci města.
"Staré cihly procházejí různými cykly zavodnění a odvodnění, některé jsou také zasolené, takže to může to působit dojmem, že jde o nekvalitní materiál nebo práci. Je to však naopak, protože je vidět, že je to skutečně původní materiál. Technologie se osvědčila," hájil tehdejší nutné opravy Ivo Kadleček z hradeckého odboru památkové péče.
Prvně poškodili terasy Švédové, pak svahy trpěly sesuvy
Opevnění kolem starého města neprojde opravou poprvé. První poškození teras spadá do třicetileté války, kdy je poškodili Švédové.
Jako důsledek stavebních prací a vydatných dešťů došlo k sesuvu části severního svahu i v roce 1789, o sto let později pak byly problémy s nestabilitou svahu pod budovou Klicperova divadla.
Před několika lety se hradby sesunuly naproti bývalé ekonomické škole a před dvěma lety došlo k pádu zdi u Adalbertina. Velká rekonstrukce teras začala v 70. letech a pokračuje nyní.
