Premiér přiznal, že ODS doplatila na to, co dělá vláda, ale zároveň odmítl, že by výsledek krajských voleb měl mít přímý vliv na vládu, která se zformovala díky výsledkům voleb do Sněmovny v roce 2010,.
"Je to důsledek nepopulárních, ale naprosto nezbytných a nutných reforem, které musíme dělat z hlediska dlouhodobého výhledu naší země," řekl Nečas (více o Nečasově hodnocení voleb zde).
Formálně vzato má premiér pravdu v tom, že volby nezměnily poměr sil v Poslanecké sněmovně a ČSSD, komunistům a Věcem veřejným nepřibyly hlasy pro svržení vlády.
"To teď není úkol pro nás," odvětil místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek na dotaz, zda se teď jeho strana pokusí vládu svrhnout. Naráží na to, že nespokojenci v ODS se teď mohou cítit posíleni, pokud opravdu chtějí potopit Nečase a jeho vládu s TOP 09 a poslanci, kteří utekli z Věcí veřejných.
Políčkem voličů Nečasovi je i to, jak na rozdíl od jiných částí země uspěla ODS na Plzeňsku, kde stál v jejím čele Jiří Pospíšil, kterého Nečas vyhodil z vlády, i když měl z ministrů největší důvěru veřejnosti.
Komunistům pomáhá úpadek parlamentu i korupční kauzy
Výrazné posílení komunistů se dá přičíst více věcem. Nejen tomu, jak tvrdí ČSSD, že voliči takto vystoupili proti vládě. To by si mohli z palety nevládních stran vybrat i jinou.
Politický reportér iDNES.cz Josef Kopecký bilancuje výsledky voleb
KSČM však pomohlo to, jak celkově vypadá parlamentní politika, kdy politici klesli už tak hluboko, že jeden významný politik (Kalousek) o druhém (John) říká, že netrefí ani na toaletu, a ten mu zcela vážně odvětí, že on se naopak netrefí ani do té toalety.
Policejní mašinérie, která se, zdá se, konečně rozjela při stíhání politiků a úředníků, kteří se podle ní namočili do korupce, také sahá všude možně, jen ne po komunistech. Když se k tomu přičte, že nejen chudí lidé začínají mít pocit, že se kvůli reformám mají po existenční stránce hůř než za komunistů, nelze se vzestupu rudých až tolik divit.
Politici je už dávno legitimizovali tím, že s nimi kšeftovali například při prezidentských volbách, pak ČSSD při sestavování koalic v krajích a nyní se strana netají tím, že spolupráci s KSČM může ještě posílit.
Formou protestu proti politice velkých parlamentních stran je i to, v jaké míře dali voliči šanci výrazným kandidátům podporovaným menšími stranami - Liboru Michálkovi podporovanému Piráty, zelenými a lidovci, bývalé ústavní soudkyni Elišce Wagnerové kandidující za zelené, lidoveckému vládci Vsetína Jiřímu Čunkovi či zcela nezávisle kandidujícímu Tomiu Okamurovi.
Dá se čekat, že za týden voliči tento svůj razantní protest proti parlamentním demokratickým stranám dokončí. Sociální demokraté se mohou utěšovat, že propadl Jiří Paroubek a moc neuspěla ani strana Miloše Zemana, a že nakonec v krajích sestaví koalice s komunisty, ale posílení KSČM na jejich úkor znamená, že ten protest voličů byl do jisté míry i proti sociální demokracii.
