"Gruzínské štěstí - svobodně volit ve vlastní zemi," nadepisuje svůj komentář Moskovskij komsomolec. Závistivě dodává, že Gruzínci si mohli dovolit "hlasovat srdcem, a ne rozumem", aniž režim prezidenta Michaila Saakašviliho použil všech pák k udržení u moci.
Komentátor vykřičníky podtrhl konstatováním, že volby byly svobodné a šéf dosud vládnoucí strany porážku uznal - a to vše "v postsovětské zemi"! Zkrátka, u sousedů se odehrává "žhavý politický sex", zatímco v Rusku "už 30 let polykáme viagru, a ani ta už nepomáhá". Nezbývá, než "se učit od Gruzie", doporučil Moskovskij komsomolec.
Reakce KremluRusko doufá, že se po gruzínských volbách podaří zahájit normalizaci vzájemných vztahů, řekl mluvčí ruské diplomacie Alexandr Lukaševič. Výsledek voleb výrazně oslabil gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho, který je v Kremlu nežádoucí osobou. Prezident Vladimir Putin i premiér Dmitrij Medveděv opakovaně prohlásili, že se Saakašvilim si nejsou ochotni ani stisknout ruku. Podle většiny moskevských médií je Saakašvili autokratický dobrodruh, který v roce 2008 útokem na vzpurnou Jižní Osetii destabilizoval celou oblast Kavkazu. Vůdce vítězné koalice Gruzínský sen Bidzina Ivanišvili označil normalizaci vztahů s Moskvou za součást svého politického programu. |
"Poprvé v gruzínských dějinách se moc předává civilizovaně," napsal Kommersant. Tyto volby podle něj přiblížily zemi Západu a NATO už nebude mít argument, kterým by mohlo Gruzii dále upírat členství. Naladit vztahy s Ruskem ovšem bude složitější, protože není v silách vítězů zřeknout se euroatlantické integrace jako podmínky dobrých vztahů s Moskvou.
"Zlomyslné komentáře kremelských propagandistů o porážce vůdce revoluce z roku 2004 vydávají přání za skutečnost. Saakašvili prohrál bitvu, ale ne boj o moc," napsaly Vedomosti. List předpověděl, že vítězství opozice jen sotva radikálně zlepší vztahy s Ruskem.
Tbilisi se totiž nehodlá zříct ani integrace se Západem, ani nároků na Jižní Osetii a Abcházii. Brzký odchod Saakašviliho z prezidentského křesla by však prý umožnil obnovit normální ekonomické vztahy i spolupráci v boji s kavkazskými ozbrojenci, kteří ohrožují obě země.
Vedomosti také upozornily na fakt, že v Gruzii stačila vůle 54 procent voličů ke kardinálním změnám, zatímco v Rusku, kde v prosinci 51 procent voličů nehlasovalo pro vládnoucí stranu, se nezměnilo nic. "To, co je v Evropě běžnou věcí, se v postsovětském prostoru zdá něčím nevídaným."
Pozor na ukrajinský scénář
Volbami v Gruzii se zabývají i noviny v USA. Podle listu The Washington Post Saakašvili uznáním své porážky dokázal svoji oddanost liberálním hodnotám a Ivanišvili si zaslouží uznání, že své příznivce po vítězství vyzval ke klidu. Zemi ovšem podle listu hrozí ukrajinský scénář, kdy vůdci Oranžové revoluce z roku 2004 prohráli před dvěma lety svobodné volby a nyní se mnoho z nich ocitlo za mřížemi.
Podle listu The Wall Street Journal výsledek voleb v Gruzii hraje do karet Rusku, které stále okupuje 20 procent gruzínského území. Komentátor James Kirchick píše, že Rusko se dlouhá léta snažilo dění na jižních svazcích Kavkazu ovlivnit pomocí podivných figur, ale teprve nyní se mu to v osobě Bidziny Ivanišviliho podařilo.
Kirchick upozorňuje na fakt, že Ivanišvili své miliardy vydělal v Rusku, což by se mu podle něj jen těžko podařilo bez souhlasu ruského prezidenta Vladimira Putina. Právě kvůli svým ruským kontaktům se prý Ivanišvili pokusí vrátit Gruzii zpět do mocenské sféry Kremlu.
Kirchick upozorňuje i na kritické poznámky Ivanišviliho a jeho politických spojenců na adresu USA. Pokud se podle něj Gruzie přikloní k Rusku, hrozí jí osud Ukrajiny nebo Běloruska, tedy kleptokratického kvaziautoritativního režimu, respektive tvrdé diktatury. Pokud si však zachová svůj prozápadní kurz, může se brzo dostat na úroveň Polska nebo České republiky, uzavírá Kirchick.
