Bez dvou měsíců je to skoro přesně šest let, co v Londýně zemřel Alexandr Litviněnko, tehdy teprve 43letý občan Velké Británie. O tři týdny dříve ho v centru města kdosi otrávil radioaktivním izotopem polonia 210. Pak už to šlo rychle. Do té doby zdravý muž sešel před očima, přišel o vlasy a mnoho kilogramů hmotnosti. Nebylo mu pomoci.
Ještě než zemřel, otevřeně a hlasitě obvinil ze své vraždy Kreml, přesněji řečeno přímo prezidenta Vladimira Putina. Litviněnko byl totiž někdejším agentem KGB (a její nástupkyně FSB), který zběhl. A věděl toho až moc na to, aby mohl zůstat ve vlasti, tedy v Rusku.
V roce 2000, poté, co měl za sebou už dvojnásobné zatčení a "na krku" několik trestních řízení, utekl i s rodinou do Británie. Dostal azyl, pak občanství. A dál mluvil. Třeba o tom, že nikoliv teroristé z Kavkazu, ale právě FSB (a Putin) mají podle něj na svědomí výbuchy obytných domů v Rusku, které se v roce 1999 staly záminkou k rozpoutání druhé čečenské války.
Vyšetřování začne příští rok
Britové ve čtvrtek případ jeho vraždy znovu oficiálně otevřeli. U londýnského soudu se konalo předběžné jednání, na němž bylo rozhodnuto, že nové vyšetřování začne už zkraje příštího roku. A Britové budou mimo jiné zkoumat, zda a nakolik byly do kauzy zapleteny ruské úřady.
Marina Litviněnková a její právní zástupci mají podezření, že se vražda odehrála přesně tak, jak to popsal sám Litviněnko: tedy na kremelskou objednávku. "Bude-li tato hypotéza podepřena důkazy, bude to znamenat, že v ulicích Londýna byl spáchán akt jaderného terorismu za podpory (ruského) státu," citovala ve čtvrtek ruská služba BBC Bena Emmersona, právního zástupce Mariny Litviněnkové.
Ona sama dala BBC rozhovor. A vyjádřila v něm především naději na to, že se konečně, po všech těch letech, dobere pravdy. "Chci vědět, kdo ho zabil a proč. Říkala jsem to už před šesti lety. A doufám, že se nakonec všechno dozvím," prohlásila.
Kauza LitviněnkoAlexandr Litviněnko (43) zemřel 23. listopadu 2006 v londýnské nemocnici na otravu poloniem, které pravděpodobně vypil tři týdny předtím v čaji. Někdejší agent ruské tajné služby byl už tou dobou britským občanem. Britský koroner sir Robert Owen ve čtvrtek rozhodl, že nové vyšetřování Litviněnkovy smrti zahájí zkraje příštího roku. Britové budou zkoumat, zda a jak byly do aféry zapojeny ruské úřady. Podle serveru BBC získá Owen spis, který v minulosti pořídil Scotland Yard. Z bezpečnostních důvodů z něj budou vyřazeny části, které se týkají údajných Litviněnkových vazeb na britské tajné služby. Koronerovo vyšetřování v Británii zkoumá nevysvětlená, náhlá či násilná úmrtí. |
Slepá ulička
Pravda totiž dosud létá kdesi ve vzduchu. Britové samozřejmě Litviněnkovu vraždu vyšetřovali, jak by ne. Jenže po nějaké době se dostali do slepé uličky. Coby hlavního podezřelého určili jistého Andreje Lugového, Rusa a bývalého Litviněnkova kolegu, který se v den otravy s Litviněnkem setkal.
Jenže Lugovoj je v Rusku. A to své občany do cizích zemí nevydává. Navíc se Lugovoj v mezičase stal poslancem Státní dumy, takže jej teď ještě chrání imunita. Marina podle svých slov postupem času pochopila, že Lugovoj nikdy před britským soudem nestane. A tak si vymohla znovuotevření případu. Vždyť je tolik otázek, na které první vyšetřování nedokázalo odpovědět.
Případ Litviněnko přispěl (a vlastně dodnes přispívá) k už tak tradičně špatným britsko-ruským vztahům. Po vraždě se ocitly zcela pod bodem mrazu, obě země si navzájem vykázaly diplomaty. Nadcházející vyšetřování má potenciál kontakty Londýna a Moskvy znovu hodně zkalit. Jenže Marina Litviněnková a její syn mají právo znát pravdu.
