Ústavní soud svým nálezem dal za pravdu tvrzení, že příslušníci vojenské policie neměli v budově ČT co pohledávat. Příkaz k prohlídce v kanceláři redaktora Karla Rožánka původně vydal Obvodní soud pro Prahu 6 (o zásahu čtěte zde).
Desítka vojenských policistů v kuklách a se samopaly vtrhla do budovy zpravodajství České televize 11. března 2011. Ozbrojené komando hledalo spis Vojenského zpravodajství, který souvisel s kauzou bývalého šéfa vojenské tajné služby Miroslava Krejčíka, ale marně.
Podle státního zastupitelství byl zásah nepřiměřený. Vojenská policie například zabavila i materiály, které s trestním řízením nesouvisely. Inspekce také zjistila, že policisté nepostupovali podle platných předpisů - nedostatečně informovali své nadřízené, špatně vyhodnotili bezpečnostní situaci v budově a zvolili nesprávnou taktiku.
Televize v ústavní stížnosti zdůraznila své specifické postavení nezávislého média. Soud údajně při vydání příkazu nezohlednil to, že prohlídka ve zpravodajské redakci představuje závažné omezení svobody projevu. Postup orgánů činných v trestním řízení byl podle televize možná formálně legální, ale ve skutečnosti hrubě porušoval základní hodnoty demokratického právního státu.
Ve vojenské policii nastaly po kritizovaném zásahu personální změny. Jednotka, která jej provedla, zanikla. Velitele vojenské policie generála Vladimíra Ložka postavil ministr obrany Alexandr Vondra po razii mimo službu, vyšetřování ale generála očistilo a mohl se do funkce vrátit.
Nakonec ale Ložek v relativní tichosti post opustil a začal studovat vojenskou diplomacii, aby se mohl stát pracovníkem na některé z českých ambasád. V čele vojenské policie ho vystřídal plukovník Milan Schulc (o rošádě čtěte více zde). Na vlastní žádost po zásahu odešel velitel ochranné služby vojenské policie v Praze Drahoslav Blažek.
Vojenská policie v ČT
11. března 2011 |
