Kvůli dlouhému čekání na církevní restituce však podle ÚS vznikla protiústavní mezera v zákoně, kterou musí vyplňovat soudy; podobně jako v minulosti nahrazovaly chybějící deregulaci nájemného.
Ústavní soud podle zpravodaje Stanislava Balíka samozřejmě sleduje aktuální dění kolem návrhu církevních restitucí. "Na druhé straně by bylo nemožné, aby Ústavní soud i nadále čekal, jak ten legislativní proces dopadne, protože pak by se na tom protiprávním vztahu sám spolupodílel," řekl Balík. Soud k závěru došel v případě stížnosti novobydžovské farnosti (podrobnosti se dočtete zde).
Zákonodárci se v očích Ústavního soudu svou mnohaletou nečinnosti dopustili libovůle. "Dnes nestačí jenom to, že ten zákonodárce na přijetí zákona pracuje. Už by bylo na čase, aby nějakým způsobem rozhodl a ten legislativní proces byl dokončen. Je-li mezera v zákoně, je to vždy porušení ústavy," uvedl Balík.
Obecné soudy by už po pondělním nálezu neměly žaloby církví a náboženských společností odmítat s odkazem na blokační paragraf. Každý nárok by měly řádně projednat, a pokud bude církev v právu, musí majetek vydat.
Církve by mohly podat stovky žalob
Podle advokáta Stanislava Hykyše má nález široký dopad. "Církvím a náboženským společnostem se otevírá reálná cesta podávat stovky žalob k uplatnění historického majetku. Mám za to, že přijetí zákona o vyrovnání by tento stav eliminovalo a předešlo by stovkám soudních sporů," řekl Hykyš.
Po případném schválení církevních restitucí by se majetkové poměry státu a církví samozřejmě řídily podle nové úpravy, podotkl Balík. Ústavní soud nedal obecným soudům žádná přesnější vodítka, jak do té doby postupovat.
Podle Balíka to ústavním soudcům nepřísluší. Pondělní nález navazuje na starší judikaturu Ústavního soudu, je však radikálnější. Nevzešel z pléna, tedy sboru všech soudců, ale z tříčlenného senátu. Jeden ze členů senátu, Jiří Nykodým, uplatnil odlišné stanovisko.
Církevní restituce jsou stále předmětem politického boje. Připravovaný zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi neprošel Senátem, nyní normu čeká rozhodující hlasování ve Sněmovně. Zákon počítá s tím, že církve dostanou od státu asi polovinu někdejšího majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun.
Za ostatní majetek pak mají získat náhradu 59 miliard korun během 30 let. Způsob restitucí a výši finanční kompenzace kritizují opoziční ČSSD a komunisté, ale i někteří zástupci koalice. Pochybnosti dal najevo i prezident Václav Klaus.
