Klaus se na předsedy vládních stran obrátil ve středu. V dopise se obává prolomení hranice února 1948, což by podle něj bylo nebezpečné. "Vaše ujištění považuji pro sebe za zásadní pro eventuální podpis zmíněného zákona," nastínil význam požadované garance (celý text dopisu si přečtěte zde).
Taková záruka je ale podle Miroslava Kalouska naprosto nesmyslná. "Vláda tím, že to odsouhlasila, za to nese svoji politickou odpovědnost, stejně jako Parlament, pokud to odsouhlasí," nechápe požadavek hlavy státu šéf státní kasy.
"Ještě bych pochopil, kdyby pan prezident chtěl dopis od každého poslance, který pro to bude hlasovat. Takhle to ale nemá logiku věcnou ani ústavní," řekl iDNES.cz Kalousek.
Co to je "osobní garance"?
Jak přesně by měla garance vypadat, ale nikdo netuší. "Z dopisu pana prezidenta mi není jasné, co přesně má znamenat osobní garance," vzkázal Kalouskův stranický šéf Karel Schwarzenberg.
Vůbec se k dopisu nechtěl vyjadřovat premiér Nečas. "Nejdříve se svým stanoviskem seznámím pana prezidenta a poté i veřejnost," poznamenal stručně.
Předsedkyně nejmenší vládní strany LIDEM Karolína Peake podle deníku Právo sice s názorem prezidenta nesouhlasí, nicméně nechá prověřit, jestli je Klausova obava opodstatněná.
Kromě dopisu politikům adresoval Klaus další text i kardinálu Dominiku Dukovi a předsedovi Ekumenické rady církví Joelu Rumlovi. Jeho požadavek je prý i v zájmu církví, aby do budoucna nevznikly žádné pochybnosti.
Hlava státu, stejně jako opozice a někteří kritici z koaličních řad, se domnívá, že by církev mohly dostat zpět i majetek, který jí byl znárodněn během druhé pozemkové reformy v roce 1947.
