Česká vlajka by měla nově zavlát nad zastupitelskými úřady v Kataru, Senegalu, Barmě, Šrí Lance a také v Kolumbii. Přitom právě pozice v této jihoamerické zemi čeští diplomaté nedávno vyklízeli z ekonomických důvodů. Zda půjde o velvyslanectví nebo o konzuláty, zatím není stanoveno.
Zavřít, otevřítPlánování otevírání nových misí ve světě je odklonem od předchozího trendu, kdy Česko naopak zastupitelské úřady zavíralo. Vláda tím chtěla šetřit, ale sklidila kritiku nejen ze strany opozice. Kritici uzavírání úřadů varovali, že stát ztrácí možnost prosazovat své ekonomické zájmy v dané zemi, což škodí tuzemským vývozcům. Hledání nových trhů si přitom vytkl za cíl i premiér Petr Nečas. Schwarzenberg na setkání diplomatů naznačil, že překotné uzavírání úřadů nebylo rozumné. |
Početně posílí úřady v "poválečných" zemích - Iráku, Afghánistánu a Libyi. V Evropě zmizí české zastupitelství v Lucembursku. Podobně už dříve Češi opustili úřady v Angole, Kongu, Venezuele, Keni, Jemenu či Kostarice.
Úřady budou po personální stránce menší a jejich personál bude mít více práce, řekl na tradiční výroční poradě velvyslanců v Černínském paláci ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Nebude podle něj výjimkou, že na velvyslanectví budou třeba jen dva nebo tři pracovníci. Změnit se má náplň práce velvyslanců, jejich postavení bude civilnější a budou muset zastat i práci, na kterou dříve měli lidi.
"Řekněme, že jistá vyčleněnost z normálního života přestává. Musíme se přizpůsobit. Je to nepříjemné, ale dá se to přežít," prohlásil Schwarzenberg. "Musíme si zvyknout na to, že se postavení velvyslance změnilo. Už to není jako za doby mého dědečka," podotkl ministr.
Funkci velvyslance za časů Karla V. Schwarzenberga (zemřel v roce 1914 ve věku pouhých 28 let) zastávali pouze zástupci velmocí, byla tedy výrazně vzácnější než dnes. Během 20. století se úroveň velvyslance stala běžnou formou diplomatického zastoupení v cizí zemi.
