"Spojené státy nedovolí Íránu vyvinout jadernou zbraň," řekl Panetta s tím, že USA budou pevně stát na straně Izraele, který se cítí být íránským jaderným programem ohrožen. Íránský jaderný program a nové americké sankce vůči tamějšímu režimu byly hlavním tématem schůzky.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil íránský režim za "nejnebezpečnější na světě". Zastavení jeho jaderného výzkumu považuje podle něj Izrael za největší bezpečnostní výzvu současného světa.
Na tom se obě země shodnou. Rozdíly však oba tradiční spojenci vidí ve způsobu, jak toho dosáhnout. Zatímco Američané preferují diplomatický tlak a tvrdé ekonomické sankce, Izrael by s podporou USA rád postupoval daleko razantněji, tedy třeba i vojenskou silou.
"Ani sankce ani diplomacie zatím neměly na íránský jaderný program žádný vliv," řekl Netanjahu. Silná prohlášení, jednání diplomatů a ekonomický tlak podle něj nepřesvědčí Teherán důrazně o tom, že to USA a Izrael myslí vážně.
Sankce proti Íránu- všechny státy se mají vyvarovat dodávek bojových tanků, obrněných vozidel, útočných helikoptér nebo raketových systémů |
"Íránský režim se nyní může domnívat, že mezinárodní společenství nemá vůli k zastavení jeho jaderného programu. To se musí změnit a velmi rychle, protože čas běží," dodal Netanjahu.
Američané přitvrdili sankce
Americký Kongres ve středu schválil nový balíček sankcí proti Íránu. Nová opatření jsou zaměřená na banky, pojišťovny a přepravní společnosti, které pomáhají prodávat íránskou ropu. Doplňují tak dosavadní sankce vůči finančním institucím, které obchodují s íránskou centrální bankou.
Už v úterý prezident Barack Obama vyhlásil uvalení dalších sankcí proti íránskému energetickému sektoru a čínské a irácké bance, které podle Spojených států pomáhají Teheránu obcházet existující sankce (více o nových sankcích čtěte zde).
Sankce dopadnou na všechny, kteří těží uran společně s Íránem, prodávají nebo pronajímají Teheránu ropné tankery nebo poskytují pojištění íránské státní lodní dopravní společnosti. Tresty také čekají například ty společnosti, které by pro íránský ropný a plynárenský sektor dodávaly zboží, služby, infrastrukturu nebo technologie.
Íránský jaderný program je už několik let jádrem sporu mezi Teheránem a mezinárodním společenstvím, které se obává, že Írán usiluje o získání jaderné zbraně. Teherán to kategoricky popírá a tvrdí, že uran potřebuje pro svou jadernou energetiku, zdravotnictví a výzkum.
Jenže podle Mezinárodní agentury pro atomovou bezpečnost (MAAE) existují důkazy o směřování íránského jaderného programu k vojenským účelům.
