Čeští řidiči stále ignorují nouzový pruh pro záchranáře

Tento měsíc je to přesně šest let, co mají řidiči zákonem nařízenou povinnost vytvářet v kolonách průjezdný pruh pro záchranáře. Jeho dodržování je však problematické, stěžují si záchranáři. Přitom nejde jen o zbytečný úřednický výmysl, včasný dojezd k nehodě může zachránit lidský život.

Doba dovolených vrcholí a dálnice a rychlostní komunikace v této době pravidelně zažívají obrovské dopravní kolony na evropských tazích vedoucích k moři. Pomalé popojíždění je noční můrou všech řidičů, zdaleka nejhorší to ale mají řidiči záchranných složek.

Na cestách k dopravním nehodám musejí každý den prokličkovat kolonami aut, které blokují silnici ve všech pruzích. Málokterý řidič ale ví, že v tuto chvíli porušuje dopravní předpis, který je v České republice platný už šest let a vyučuje se i v autoškolách. Nově ho tvrdě vyžadují třeba i v sousedním Rakousku, které musíte na cestě k italskému moři projet.

Pozor na nouzový pruh v Rakousku

Od 1. ledna 2012 musí být na všech silnicích v Rakousku vyhrazený nouzový jízdní pruh pro vozidla záchranných složek vždy, když se vytvoří kolony na dálnicích nebo rychlostních silnicích. Vytvoření tohoto jízdního pruhu je povinné od okamžiku kdy vozidla začínají zpomalovat a je zjevné, že dojde k dopravní zácpě.

Silnice se dvěma pruhy:
Auta v levém pruhu se musí zařadit co nejvíce vlevo, všechny vozy v pravém pruhu pak co nejvíce vpravo, i na odstavný pruh.

Silnice s více pruhy:
Auta v levém pruhu musí co nejvíce vlevo a vozidla v ostatních pruzích se musí zařadit co nejvíce vpravo. Řidiči z pravého krajního pruhu musejí na odstavný pruh.

Povinnost vytvářet tento pruh je daný zákonem č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích, vydaným ke ke dni 01. 07. 2006. V paragrafu §41, odstavci 8 se píše toto: "Pokud hustota provozu na dálnici a rychlostní silnici o dvou jízdních pruzích v jednom směru jízdy vyvolá vznik kolony stojících vozidel, jsou řidiči souběžně jedoucích vozidel povinni před zastavením vozidla vytvořit mezi sebou jeden průjezdný jízdní pruh široký nejméně 3,0 m pro průjezd vozidel s právem přednostní jízdy."

Zákon také upřesňuje, jak by průjezdný pruh měl vzniknout. "Je-li v jednom směru jízdy tři a více jízdních pruhů, sníží vzájemný boční odstup řidiči vozidel v levém a středním jízdním pruhu nebo středních jízdních pruzích. Řidiči jedoucí v krajních jízdních pruzích v jednom směru jízdy mohou při vytváření průjezdného jízdního pruhu vjet na krajnici nebo na střední dělicí pás."

Nechceme, nebo nevíme jak?

Průjezdný pruh by se tedy měl vytvářet už při vzniku kolony a ne až v momentě, kdy řidiči uslyší sirény. V praxi se ale záchranáři setkávají s úplně jiným obrázkem. "Lidé zřejmě vědí, že nám mají udělat volný průjezd, ale velká část z nich toto pravidlo ignoruje nebo neví, jak tento průjezdný pruh vytvořit," říká Vladimíra Kereková z Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje. "Praxe řazení do pruhů je na dálnici D1, kde je provoz asi největší, z našeho pohledu téměř nulová."

Podobnou zkušenost zažívají i řidiči záchranné služby Plzeňského kraje. Jejich mluvčí sice přiznává, že sanitní vozy mají díky své velikosti větší šanci na rychlejší průjezd než hasiči, ale zkušenost s chováním řidičů je téměř totožná.

Kvůli převrácenému kamionu stála berounská dálnice D5, na místo na projetí záchranářů řidiči zapomněli.

"Stejně jako jiné složky záchranného systému se i my potýkáme s naprostou neukázněností převážně tuzemských řidičů," říká Michal Šebek ze Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje. "To se nejčastěji projevuje tím, že naše vozidla zdržují, mnohdy nesmyslně zatarasí průjezd či neumožní průjezd navzdory tomu, že naše vozidla využívají v daný okamžik výstražná zařízení a sirény. Bohužel toto je trend, který trvá již delší dobu."

Ale i když první vozidlo záchranného systému prokličkuje k nehodě, čeká na jejich kolegy podobný problém."Po projetí našeho prvního vozidla, pro které řidiči vytvoří průjezdný pruh, tento pruh opět uzavírají," říkají hasiči Středočeského kraje. Takže pokud projede například sanitka, musí hasiči po pár minutách absolvovat otvírání kolony znovu.

K čemu je odstavný pruh

Největší zmatek v dopravních kolonách způsobuje využívání odstavného pruhu. Ten je totiž primárně určený pro odstavení nepojízdných vozidel, a proto by se průjezdný pruh pro záchranáře měl vytvořit uprostřed vozovky, kde na ně nebude číhat past v podobě například nepojízdného kamionu.

Skutečnost ale vypadá úplně jinak. "Většinou se snažíme jet odstavným pruhem, protože je to nejrychlejší. Kolona se totiž otvírá jen pozvolna," říká mluvčí středočeských hasičů. I tady ale na ně kromě odstavených vozidel čekají další komplikace. Někteří řidiči, kteří odmítají čekat v koloně, totiž tímto pruhem couvají na nejbližší exit z dálnice.

Pozor na ostatní řidiče si musí záchranáři dávat i když přijedou k místě nehody. "Řidiči mají snahu projet uzávěrou, v případě částečné uzávěry nedodržují sníženou rychlost. Zřejmě si ani neuvědomují, že mohou ohrozit zásahové jednotky i účastníky dopravní nehody," varuje Vladimíra Kereková.

Co zákon nemůže nikomu nařídit, je ohleduplnost ostatních řidičů k vozidlům záchranných složek. Ale fakt, že kratší dojezd k dopravní nehodě může zvýšit pravděpodobnost záchrany lidského života, už za zamyšlení stojí...