Najdete tu staromilské roubené chalupy, místní kroniky vzpomínají na více než sto let staré úspěchy zaniklé sklárny a taktéž zapomenuté místní pilníkářské řemeslo.
Stezky po stopách starých časů jsou připravené pro turisty, kteří používají v mobilním telefonu čtečku kódů. I spojení starého s novým může charakterizovat Křižánky - vesnici na Novoměstsku, která byla letos vyhlášena Vesnicí Vysočiny.
KřižánkyObec Křižánky leží na severní straně Žďárských vrchů, nedaleko Svratky. V současné době má necelých 400 obyvatel. Je to mnohem méně, než měla kdysi. První zmínky o ní jsou už ze 14. století. Před staletími tu byla velká sklářská huť, která se téměř nezachovala. Velkou tradici tu měla výroba pilníků, kterou ukončila až druhá světová válka. Od roku 1995 je obec památkovou rezervací. |
Z vrcholu Českého kopce se otevírá panoramatický rozhled na Žďárské vrchy včetně jejich nejvyššího vrcholu Devět skal. Na samotném kopci stojí kříž, se kterým je spojena legenda o nešťastné mladé lásce.
Podle ní se mladá dívka jménem Anka zamilovala do chlapce, kterého jí její rodiče zakázali a nakonec hocha vyštvali z kraje, a dívka podlehla žalu a oběsila se na stromě na vrcholu Českého kopce.
Nešťastní rodiče na tom místě pak vztyčili kříž. Začalo se mu říkat kříž Anky a to pojmenování se pak přeneslo na celou osadu, která dostala název Křižánky.
Jako u většiny podobných příběhů jde spíše o legendu. Český kopec je ale zajímavým místem. Končí tady stezka po stopách pilníkářství, tedy řemesla, které lidé v Křižánkách provozovali od poloviny 19. století do nástupu druhé světové války.
Soutěží tu jako ve Hrách bez hranic
"V Křižánkách se vyráběly velmi kvalitní a vyhledávané pilníky. Díky tomu, že se zde řemeslu dařilo, se podařilo překonat těžká období hospodářské krize," říká starosta obce Jan Sedláček.
Za oceněním pro Vesnici Vysočiny vidí především dlouholetou bohatou spolkovou činnost. "Za posledních šest nebo sedm let je tady na velkém vzestupu. Hodně aktivní je svaz žen, který pořádá akce pro děti. Máme tu ale třeba i ochotníky a pořádáme rukodělné kurzy. Zájmových spolků tu máme opravdu hodně, dokonce si mezi sebou zasoutěžily v obdobě televizních Her bez hranic," zmiňuje Sedláček.
V současnosti mají Křižánky necelé čtyři stovky obyvatel. Dodnes zachované roubené domy, které jsou po celé vsi, pamatují doby, kdy zde bydlelo nepoměrně víc lidí. Například v Českých Milovech, které jsou součástí Křižánek, do konce 19. století stála sklářská huť.
Tvořila velký komplex a přímo v areálu byla škola pro stovku dětí zaměstnanců sklárny. Jediná budova, která se ze zaniklých skláren zachovala, je takzvaná šlejferna, bývalá brusírna.
Po stopách změn krajiny, od těžby dřeva pro huť po pozdější zalesnění, vede jedna z místních naučných stezek.
"Kdo má chytrý telefon se čtečkou QR kódů, může si jejich pomocí načíst přímo v telefonu stránky, kde se dozví ještě více informací. Na pilníkářské stezce máme i drobné překvapení v podobě skryté zastávky, kterou je možné na základě indicií najít a odnést si odsud upomínkový pilník," upozorňuje starosta Sedláček.
Idylka i pro školy v přírodě
"Chodíme na výlety po okolí. Byli jsme na Milovech, na Čtyřech palicích, tady je pořád kam se podívat," říká ředitelka základní školy z Hlinska Hana Hrníčková, zatímco řadí děti do fronty na oběd. V Křižánkách jsou na škole v přírodě, bydlí v bývalém statku a dnešním penzionu na okraji vesnice.
"Školy v přírodě tu máme každý týden. Jezdí k nám i z Prahy. Pro děti z města je příjemné vyjít si na čerstvý vzduch. Zajímají je i zvířata, která chováme. Pštrosy, kozy, ale hlavně slepice a husy. Některé děti je vidí poprvé v životě," povídá Zdeněk Plecitý. Po chvíli přiznává, že do Křižánek se přestěhoval z Prahy. "Líbí se mi, že je tu klid. Někdy až moc velký," usmívá se.
Titul Vesnice roku Kraje Vysočina hodlají místní oslavit už o víkendu. V obci na historické hranici Čech a Moravy se setkají místní rodáci z celé republiky.
