Náměstek ministra zahraničí Tomáš Dub na úvod improvizované tiskové konference v Praze-Kbelích poděkoval záchranným složkám v Chorvatsku a pochválil také nasazení tamní vlády.
"Do Česka jsme přepravili 24 zraněných turistů. Do brněnských nemocnic putovalo celkem dvacet cestujících, z toho čtyři jsou upoutáni na lůžko. Do Prahy pak byli převezeni čtyři pacienti včetně těžce zraněné šedesátileté ženy. Ta byla po přistání armádního speciálu přepravena do Ústřední vojenské nemocnice v Praze," řekl ředitel odboru vojenského zdravotnictví Božetěch Jurenka.
Přímo na letišti v Zadaru proběhlo první třídění pacientů a byla jim poskytnuta základní zdravotní péče. "Zdravotnický tým na palubě letadla se skládal ze čtyř anesteziologů, jednoho psychologa a třech zdravotních sester. Přímo na palubě byla pacientům poskytnuta psychoterapie a také medikamentózní léčba zmírňující bolestivá zranění," popsal péči o pacienty Jurenka a dodal, že k nejtěžším zraněním patřily mnohačetné zlomeniny doprovázené krvácením.
Vyslání armádního speciálu do Chorvatska bylo podle náměstka Duba precizní. "Kdybychom letoun vyslali v sobotu, netransportovali bychom maximální možný počet zraněných," uvedl.
V Chorvatsku nyní zůstává sedm českých občanů, o jejichž transportu zpět do České republiky rozhodne až jejich zdravotní stav, který v neděli znemožňoval návrat do vlasti. Kdy budou identifikovány oběti stále není jasné a záleží především na chorvatských úřadech. "O převozu těl zemřelých není v současné době možné uvést žádné přesné informace, stále čekáme na určení jejich totožnosti chorvatskou policií," uzavřel Dub (všechny informace o nehodě Českého autobusu v Chorvatsku zde).
Záchranáře na místě nehody čekalo jen mrtvolné ticho
První reakce přicházejí také přímo od chorvatských záchranářů, kteří na místě nehody zasahovali. Lékař Edo Emer ze stanice záchranky u tunelu Sveti Rok, který v sobotu jako první pomáhal zraněným při nehodě českého autobusu na chorvatské dálnici, dorazil na místo tragédie necelých pět minut poté.
"Našli jsme tam věci jako u každé těžké nehody. Rozházená zavazadla, mrtvé a zraněné lidi. Najdete prvního mrtvého, pak druhého, třetího. Od třetí oběti už ani nejste v šoku a říkáte si - jdu zachraňovat lidi, počítat mrtvé budeme až na konec," řekl lékař chorvatskému portálu jutarnji.hr.
Čtveřice záchranářů, mezi nimi i jedna žena, nedbali nebezpečí a dlouho pátrali v troskách autobusu po případných dalších zraněných. "Čtyřikrát nebo pětkrát jsme se před odjezdem přesvědčili, jestli někde není ještě někdo, kdo nehodu přežil. Nemohl bych žít s pocitem, že odjedeme a někdo zůstane uvězněn v troskách," řekl doktor Emer portálu 24sata.hr. I díky tomu se jim podařilo vytáhnout z autobusu dívku, o jejíž život ještě teď bojují lékaři v záhřebské univerzitní nemocnici. Už v sobotu ráno tam byla převezena vrtulníkem.
Záchranáře na místě zarazilo hlavně to, že zprvu nebylo slyšet žádné vzlyky nebo sténání, jen mrtvolné ticho. "Nevím, jak bych to vysvětlil, možná to byl nějaký kolektivní šok. Přišel jsem k ženě, která krvácela na hlavě, vedle ní seděla druhá s otevřenou zlomeninou nohy - a nikdo nic neříkal. Zeptal jsem se jen na jméno, co je bolí a nic, jen tiše hleděly do prázdna a čekaly," říká lékař.
Pláč a sténání přišlo až později.
23. června 2012 |
