"Co jste odhlasovali, byl trestný čin. Jako občané jsme vás zadrželi," řekl podle agentury ČTK, která incident popsala, muž, který vyvolal strkanici ve Sněmovně krátce po schválení návrhu, jak by měly vypadat pozměněné církevní restituce.
Muž, který se představil jako Josef Hörl, se postavil s několika dalšími kritiky do dveří a poslance hlasující pro návrh nechtěl až do příchodu policie pustit ven. Do strkanice s nimi se kvůli tomu dostal Pavel Staněk z ODS, který se snažil dostat na chodbu.
Situaci následně uklidňoval příslušník ochranky. Hörla vyvedl a celá skupina nespokojená s církevními restitucemi pak v doprovodu sněmovní ochranky musela opustit Sněmovnu. Policie tedy přišla, ale z jiných důvodů než si přáli odpůrci církevních restitucí.
"Nejdřív na nás po schválení návrhu pokřikovali. Pak se nás snažili zadržet nás pro údajné spáchání trestného činu," popsal iDNES.cz předseda výboru Marek Benda z ODS. Celý incident podle něj trval jen několik minut. "Překvapuje mě míra nenávisti a agresivity vůči víře a vyznání jiných," uvedl Benda.
Schvalování církevních restitucí, test stovkové vládní koalice
Církve mají podle vládního návrhu dostat majetek v hodnotě asi 75 miliard korun, který nyní vlastní stát. Stát by měl podle vládního návrhu vyplácet církvím třicet let celkem 59 miliard korun, přičemž částku by ještě zvýšila inflace. Ještě 17 let by navíc stát přispíval na platy duchovních. Nyní na to dává necelých 1,5 miliardy korun. Tato suma by se postupně snižovala.
Opoziční ČSSD ve středu neprosadila, aby se vracel jen majetek, ale církve už nedostaly finanční náhradu 59 miliard korun.
Schvalování církevních restitucí bude jedním z klíčových testů "stovkové koalice" ODS, TOP 09 a platformy, kterou po odchodu z Věcí veřejných vytvořila Karolína Peake. Nečasova vláda dostala důvěru i od tří poslanců VV a nezařazených Pavla Béma a Michala Doktora. Jejich podpora církevním restitucím je ale nejistá.
Pomoci schválení restitucí může změna, na kterou ve středu kývl ústavně-právní výbor Sněmovny hlasy poslanců koalice. Jde právě o požadavek ODS, aby církve prokazovaly dřívější vlastnictví majetku. Poslanci Borisovi Šťastnému se uvnitř ODS nepodařilo prosadit, aby finanční náhrada byla církvím vyplácena podle vývoje HDP. Když by hrubý domácí produkt rostl, finanční splátku by dostávaly, v opačném případě nikoli.
Majetek církvi nepatřil, měla ho v pronájmu, argumentuje levice
Opoziční levice přitom argumentuje, že část majetku církvím nepatřila, ale už od doby císaře Josefa II. ho měly v pronájmu. O část majetku církve připravily první a druhá pozemková reforma. Koalice tvrdí, že se bude vydávat jen majetek, který církve vlastnily v únoru 1948.
Jeden z návrhů ČSSD, aby církve musely vydávaný majetek nejen dříve vlastnit, ale i užívat, označila ministryně kultury Alena Hanáková za diskriminační. "Užívání majetku je právo, nikoli povinnost," poznamenala. V praxi by to podle ní vedlo k omezení naturálních restitucí. Výbor nepřijal ani další návrh ČSSD, podle kterého by nebyl od daně z příjmu osvobozen první prodej restituovaného majetku, což naopak prosazuje vládní koalice.
Sociální demokraté se s navrženou podobou církevních restitucí nechtějí smířit. "Další generace budou muset splácet desítky miliard," řekl poslanec ČSSD Jeroným Tejc. Je prakticky jisté, že i když vláda svou představu o restitucích na červnové schůzi prosadí, Senát ovládaný ČSSD návrh vrátí. Vláda pak bude muset najít 101 hlasů pro to, aby levici přehlasovala.
