Společné stanovisko psychiatra Petra Stožického a psycholožky Blanky Zapletalové může být klíčem pro návrh výše trestu, přičemž ženě hrozí až doživotí.
"Nezjistili jsme v minulosti ani současnosti duševní poruchu, tedy psychózu," konstatoval hned v úvodu Stožický. Protože neobjevili psychózu, považují odborníci její rozpoznávací schopnosti v době činu za zachovalé, ovládací za mírně snížené.
"Před činem se u obžalované sešly nepříznivé okolnosti, které vedly k rozšířené sebevraždě. To je stav, kdy člověk bilancuje a rozhodne se, že se vším skoncuje a jak se říká vezme s sebou i své nejbližší," dodal.
Obžalovaná matka poprvé ukázala emoce, viděla snímky zavražděných dětí |
Připomněl, že už v minulosti opakovaně žena před svými problémy utíkala. Stěhovala se, měnila partnery, přerušovala komunikaci s nejbližšími. A její čin, byť to tak nemusí vypadat, byl také útěkem. Z tohoto světa.
Na otázku soudce Stožický řekl, že se zdá, že děti měla nejvýš v žebříčku hodnot. Proč je tedy zabíjela? A proč nepřestala po prvním zabitém?
"Její motivací nebylo dětem ublížit. Její situace se jí mohla subjektivně jevit v tu chvíli jako bezvýchodná, i když objektivně se asi řešit dala. Ale když už člověk zbilancuje a odhodlá se k tomu činu, neskončí a nezmění to žádná situace."
Na svobodě by nebyla nebezpečná, překvapil posudek
Oba znalci se shodli, že případný pobyt Romany Z. na svobodě by nebyl nebezpečný. Nehrozí přímo, že by čin opakovala. Soudce i státní zástupkyni tím tvrzením překvapili a museli odpovídat na doplňující otázky.
Psycholožka Zapletalová později připustila, že stoprocentně nelze nikdy vyloučit, že se znovu sejde tolik nepříznivých okolností. "Ale to nelze vyloučit u nikoho," dodala s tím, že obžalovaná nemá agresivní povahu.
Co se stalo?Obžaloba viní Romanu Z. z vraždy jejích čtyř dětí ve věku od dvou měsíců do osmi let. Žena sama se pak pokusila o sebevraždu. Oběti našel v domě v Širokém Dole její druh Jaroslav Š. U soudu vyplynulo, že si ten den brzy ráno po mužově odchodu do práce vyměnili řadu SMS. Romana Z. si stěžovala na trable svého života, Jaroslav Š. naznačil, že půjde na sociálku zjistit svá práva k dětem. Žena se dlouhodobě bála, že o ně přijde. |
Podle psychiatra je diagnózou porucha přizpůsobení, to znamená špatná reakce na nepříznivé události. To byla v případě Romany Z. třeba finanční tíseň nebo strach, že ji bývalí partneři připraví o děti.
Navíc jí přibyla práce po porodu, měla všeho nad hlavu, ale nebylo u ní zjištěno nic, čemu se říká laktační psychóza.
Psycholožka pak doplnila, že to rozhodnutí k činu mohlo odstartovat cokoli, třeba konfliktní telefonát s druhem nebo pláč dítěte, maličkost. Nůž jako vražedný nástroj u většiny dětí použila zřejmě proto, že je to nejjistější způsob, jistější než prášky nebo plyn.
Zatímco vysvětlování Stožického obžalovaná poslouchala se skloněnou hlavou a neměla otázky, zcela odlišně reagovala na výpověď psycholožky.
Jednala lehkomyslně a ztrátu paměti nemá, míní psycholožka
Blanka Zapletalová nejprve předestřela, že v testech inteligence a paměti ukázala zkoumaná žena během hospitalizace podprůměrné výkony. Znalkyně si ale myslí, že v dobré psychické kondici by byla v normě.
"Z mého pohledu je její osobnost poměrně jednoduchá, sníženě vyzrálá a adaptabilní, tedy hůře přizpůsobivá. S tím souvisí i způsob života, v němž se projevuje nekoncepčnost, neplánování budoucnosti, nestálost a improvizace. Málo zvažovala perspektivy a jednala lehkomyslně," uvedla psycholožka.
Vyjmenovala třeba, že žena neuvedla v rodném listě otce prvního syna, takže nedostala výživné, nebo ještě těhotná odešla do Francie. Žila s partnerem, který ji bil, ale přesto si s ním pořídila i druhé, celkově již třetí dítě. On navíc vypověděl, že se k němu loni chtěla vrátit.
Došlo i na otázku, zda může mít Romana Z. tak rozsáhlé výpadky paměti, jak tvrdí. Podle psycholožky to ale možné není, protože by výpadky nesahaly tak daleko dozadu a navíc by neměla selektivní vzpomínky na dávnou minulost. Kromě toho při prvním výslechu policii řekla, že jsou jí rodiče blízcí, ale psycholožce je zapřela.
Psycholožka si tedy myslí, že obžalovaná ztrátu paměti předstírá. Jako další důkaz předkládá to, že momentální paměť - něco si dnes zapamatovat a za pár dnů si vzpomenout - má dobrou. Takto například postupně "sypala z rukávu" data a pořadí narození dětí. Romana Z. ale tvrdila, že se to naučila tréninkem paměti.
19. dubna 2012 |
"Tvrdila, že o všem, co se stalo v Širokém Dole, ví jen ze spisu. Ale zároveň ví, že tam nikdo jiný nebyl. Jednou se zmínila, že by o případu napsala knihu. Buď na základě vzpomínek, jestli se dostaví, nebo na základě spisu, aby se to, co jí, už nikdy nikomu nestalo," uvedla Zapletalová.
Obžalovaná přešla do útoku
Obžalovaná matka dětí její výpověď sledovala s nevěřícným výrazem, kroutila hlavou a často si psala levou rukou poznámky. Otázky pak kladla zvýšeným osočujícím hlasem a odpovědi poslouchala s rukama obranně zkříženýma na prsou.
Ptala se třeba, proč psycholožka tvrdí, že je nepřizpůsobivá, když od partnera, který jí bil, utekla do azyláku nebo plánovala podnikání. Na to psycholožka opáčila, proč si tedy s tyranem pořizovala druhé dítě a podle svědka se chtěla vrátit.
Romana Z. také prohlásila, že jí znalkyně vyhrožovala, že ji stejně lidi ven nepustí. Proti tomu se znalkyně důrazně ohradila a označila to za účelovou obhajobu útokem. "I takto vedená obhajoba vylučuje psychickou chorobu." konstatovala na závěr Zapletalová.
Advokát Bohumil Budínský po výslechu znalců řekl, že pořád nemá zodpovězenou zásadní otázku o úrovni rozpoznávacích a ovládacích schopností své klientky v době činu. Proto podá soudu návrh na vypracování revizního posudku.
