Francouzi účtují se Sarkozym, v prvním kole volí nového prezidenta

Ve Francii nadešel den účtování s Nicolasem Sarkozym, voliči v prvním kole vybírají nového prezidenta. K urnám už přišel současný šéf Elysejského paláce i favorizovaný socialista Francois Hollande. Sarkozymu reálně hrozí, že se stane teprve druhou hlavou Francie, která svůj post neobhájí.

"Toto jsou volby, které ovlivní budoucnost Evropy. Proto nás sleduje tolik lidí," prohlásil Hollande ve městě Tulle, kde dopoledne hlasoval. "Nezajímá je ani tolik jméno vítěze, ale to, jakou bude prosazovat politiku," dodal.

Jako poslední z desítky kandidátů podle hlasoval v Paříži krátce před polednem také prezident Sarkozy. Do volební místnosti přišel s manželkou Carlou Bruniovou. "Venku ho čekalo několik desítek lidí, většinou jeho příznivců," popsala reportérka MF DNES Leona Šlajchrtová, která volby sleduje ve francouzské metropoli.

Francouzské volby podrobně

Poslední bitva nového Napoleona?

"Volil jsem Sarkozyho, protože myslím, že v těchto těžkých dobách krize dělá všechno proto, abychom na tom nebyli hůř," řekl MF DNES zhruba padesátiletý Luc, který žije poblíž místa, kde Sarkozy volil. Ne všichni ale mají stejný názor a průzkumy dávají větší šanci uspět Hollandovi.

Hollande by byl prvním levicovým prezidentem od Mitteranda

Volební místnosti se otevřely v 8:00 a uzavřou se v 18:00, ve velkých městech pak ve 20:00. Poté už budou také první výsledky. Pokud v prvním kole nikdo z kandidátů nezíská více než padesát procent hlasů, Francouzi půjdou volit ještě jednou. Druhé kolo je naplánováno na 6. května.

Kdo chce být prezidentem

Nicolas Sarkozy (57) - vědom si kritiky, že je až příliš hyperaktivní, slibuje se zklidnit. Na voliče asi zabírá jeho tvrdá protiimigrační rétorika a ochranářský postoj, podle kterého by evropské země měly zavést zákon zavazující vlády k tomu, aby nakupovaly zboží vyrobené v Evropě.
Francois Hollande (57) - člen Socialistické strany a schopný řečník se snaží chybějící charisma nahrazovat střídmostí a snahou žít jako normální občan. Prý by nebydlel v Elysejském paláci. Žil se Ségolene Royalovou, která sama kdysi kandidovala na prezidentský post.
Marine Le Penová (43) - umírněná radikálka ve volbách kandiduje poprvé. Právnička a europoslankyně převzala krajně pravicovou Národní frontu po svém otci Jean-Marie Le Penovi před rokem a za tu dobu se jí podařilo stranu "odďábelštit". Nezlehčuje holocaust a tváří se jako normální politička. Ostré postoje k přistěhovalcům a EU ale zůstaly. 
Jean-Luc Melénchon (60) - kandidát aliance komunistů a levicové strany, který je nyní europoslancem. Plamenný, leč kultivovaný řečník zaujal trockisty, odboráře, zelené i úředníky odsudky kapitalismu a voláním po revoluci.
Francois Bayrou (60) - šéf Svazu pro francouzskou demokracii. Poprvé hovořil o rizicích spojených s explozí dluhu, nyní hájí "made in France" oproti offshoringu a deindustrializaci.
Další kandidáti: Nathalie Arthaudová, Nicolas Dupont-Aignan, Jacques Cheminade, Eva Jolyová, Philippe Poutou.

Zdroj: ČTK

S předstihem už odvolili Francouzi v zámoří. V sobotu se otevřely volební místnosti třeba v Tichomoří, USA či v Kanadě. Je to proto, že při nedělním hlasování by obyvatelé některých oblastí kvůli časovému posunu volili až poté, co se uzavřou místnosti ve Francii a budou zveřejněny první výsledky.

Z deseti uchazečů o prezidentský post je podle posledních průzkumů favoritem Francois Hollande, který by měl v prvním kole získat kolem 28 procent hlasů. Podobný výsledek se očekává u Sarkozyho. Pokud se tak stane a oba muži se utkají ve druhém kole, tak v něm by měl Holland získat 53 až 58 procent hlasů.

Pokud skutečně zvítězí, bude prvním socialistickým prezidentem Francie od roku 1995, kdy post opustil Francois Mitterrand. Sakozy by se naopak stal teprve druhou hlavou státu, která by svůj mandát neobhájila. Před ním neuspěl pouze Valéry Giscard d’Estaing v roce 1981.

Co dál s krizí a eurozónou

Tiskové agentury upozornily, že mnoho Francouzů je z letošní kampaně rozčarováno a stěžuje si na její úroveň. "Kampaň nebyla dost vážná. O důležitých tématech se nemluvilo. Kandidáti se soustředili jen na dětinské hádky a na vzájemné obviňování," řekl například agentuře AP obchodník Frederic Le Fevre.

Po Sarkozym a Hollandovi jsou výraznými kandidáty ještě například kandidátka nacionalistů Marine Le Penová, která je v průzkumech s 16 procenty na třetím místě. Za ní je zástupce radikální levice Jean-Luc Mélenchon s 15 procenty. A něco málo přes 10 procent hlasů by mohl získat centrista Francois Bayrou.

Jak se Francouzi nakonec rozhodnou, neovlivní pouze zemi Galského kohouta, která je po Německu druhou nejsilnější ekonomikou Evropské unie. Jejich rozhodnutí bude mít dopad i na další vývoj v evropské sedmadvacítce a hlavně na řešení dluhové krize v eurozóně, připomněla agentura AP s tím, že Francie je také stálým členem Rady bezpečnosti OSN a jadernou mocností.