Zatímco počet lidí, podle kterých politiky ovládají zájmové skupiny a lobbisté, se od loňska příliš nezměnil, těch, kteří označili za hlavní motor rozhodování politiků korupci, narostl oproti březnu 2011 o devět procentních bodů. To je nejvíce v průběhu sledování otázky, tedy od roku 2002.
Že v nejvyšší míře ovlivňují rozhodování politiků úplatky a korupce, uvedlo v průzkumu 41 procent dotázaných. Pomyslnou stříbrnou medaili v nelichotivé stupnici připisovali lidé "zájmovým skupinám a lobby".
S velkým odstupem se na třetí a čtvrté pozici žebříčku umístila média a voliči vlastní strany. Krajní možnost odpovědi - ovlivňování v nejvyšší míře - zvolilo v těchto případech pouze sedm, respektive pět procent dotázaných.
Ještě méně na zákonodárce zabírají stávky, demonstrace nebo průzkumy veřejného mínění. Kolonku "ovlivňování v nejvyšší míře" zaškrtla jen tři procenta dotázaných.
Občané nic nezmůžou, myslí si Češi
Nejmenší působení je přisuzováno odborům, vědcům, odborníkům a občanům obecně. Občané mají podle průzkumu účinek na rozhodnutí politiků jen podle dvou procent dotázaných; naopak 27 % uvedlo, že občané žádný vliv nemají.
Oproti loňskému průzkumu to znamená nárůst o osm procentních bodů a skupina "občané" je tak tou nejméně vlivnou.
Další otázky se týkaly posuzování jednání volených zástupců. Šedesát procent dotázaných uvedlo, že má být morálka politiků posuzována přísněji než u ostatních. Zhruba třetina účastníků výzkumu se domnívala, že pro politiky platí stejná morálka jako pro všechny ostatní. Pouze tři procenta oslovených občanů podpořila souhlasem výrok, že politici se často dostávají do obtížných situací a lidé by jim měli leccos odpustit.
Průzkumu se ve dnech 5. až 12. března 2012 zúčastnilo 1 053 respondentů starších 15 let. Průzkum provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) a Sociologický ústav Akademie věd ČR.
