Nošení přilby na českých svazích na rozdíl od Itálie, části Rakouska či Slovinska zatím není povinné. Změnu přináší novinka v podobě zákona o bezpečném pohybu při lyžování, snowboardingu a jízdě na kole. V návrhu se píše, že přilbu musí mít při jízdě každý sjezdový lyžař a snowboardista mladší 18 let.
Povinnost nosit přilbu se nově vztahuje také na cyklisty do 18 let, kteří si jízdu užívají v terénu. Zatím musí mít cyklistické přilby jen při jízdě po silnici.
Pohyb na sjezdovkáchNový zákon říká, že všichni, kdo se pohybují na sjezdovkách, se musí chovat tak, aby neohrozili jiného člověka. To znamená, že musí udržovat bezpečnou vzdálenost, jezdit podle svých lyžařských schopností, počasí či hustoty provozu. Pokud lyžař dojíždí někoho jiného zezadu, musí jízdu zvolnit. Předjíždět se smí jen dostatečně daleko a vjíždět na trať jen po rozhlédnutí. Lyžaři se pak nesmí zbytečně dlouho zdržovat v zúžení či v místě pádu. Stoupat pěšky po trati se smí jen po jejím okraji. |
Nový zákon také vyjmenovává osm pravidel pro bezpečné lyžování a snowboarding. Ta už nyní u sjezdovek visí v podobě doporučení Mezinárodní lyžařské federace. Zákon by měl zjednodušit jejich vymáhání. Za nedodržování pravidel a absenci přilby stanovuje pokutu až 10 tisíc korun.
Stovky zraněných ročně
Změnu inicioval poslanec za TOP 09 a někdejší dlouhodobý náčelník Horské služby Rudolf Chlad. Spolu s ním je pod novinkou podepsáno tucet jeho kolegů z TOP 09, ODS, VV a ČSSD.
Poslanci chtějí na sjezdovkách snížit počty úrazů. Podle statistik ministerstva zdravotnictví a Horské služby je ročně hospitalizováno s úrazem hlavy 43 tisíc lidí. Z toho 1 470 zranění se odehrálo na horách, tedy alespoň za rok 2010.
A poslanci varují, že zraněných přibývá. "V průběhu posledních deseti let došlo k extrémnímu nárůstu lyžařů, zvýšil se počet lyžařů 'začátečníků' a výrazně se za poslední roky zvýšila i rychlost lyžařů. Nelze také přehlížet nebezpečné soutěže provozovatelů zimních sportů, které se v poslední době velmi rozšiřují," píše se v důvodové zprávě zákona.
Přednosta kliniky dětské chirurgie a traumatologie pražské Thomayerovy nemonice Petr Havránek se zákonodárci souhlasí. "Uzákonění této povinnosti jednoznačně ano, tady není o čem hovořit. Ochranný efekt těchto pomůcek je zcela nepochybný," míní. "Říká se, že ochranná helma je obecně schopna snížit závažnost poranění, jakými jsou například krvácení do hlavy, zhmoždění či rozdrcení mozku, až v 90 procentech," připomíná Havránek.
Lékař upozorňuje, že za poslední léta úrazů z hor přibývá. "V zimě se více lyžuje, navíc díky modernějším lyžím, snowboardům a úpravě sjezdovek stále rychleji," popisuje lékař. Podle něj nejčastěji k úrazům hlavy dochází při srážkách, při nárazech do pevných překážek či pádech do potoků.
Zatím prevence, příště pokuty
Rozšíření pravomocí nejspíš uvítají i policisté a strážníci, kteří budou chování lyžařů kontrolovat. "Může to pomoci," míní mluvčí klatovské policie Dana Ladmanová.
Policisté z Klatovska vyrážejí na sjezdovky v okolí Železné Rudy, kam v zimní sezoně přijíždí o víkendu až 20 tisíc lidí denně. Zatím rozdávali informační letáky či vykazovali opilce ze sjezdovek. Zákon by jim umožnil rizikové chování pokutovat. Třeba i to, že lyžař dostatečně rychle neopustil místo pádu nebo nedodržel bezpečnou vzdálenost. Jaká by měla být, ovšem zákon neříká, jen uvádí, že má odpovídat schopnostem lyžaře, počasí či hustotě provozu na sjezdovce.
Rudolf Chlad uznává, že bezpečnou vzdálenost v praxi změřit nelze. Podle něj je to s ní podobné jako při provozu na silnicích. "Nelze ji zjistit, ani pokutovat, ale návrh řeší pouze základní porušení judikátu a platných pravidel Mezinárodní lyžařské federace," vysvětluje Chlad.
Přilby ano, ale nevyřeší všechno, varuje odborník
Někdejší dlouholetý ředitel skiareálu ve Špindlerově Mlýně a odborník na stavbu sjezdovek Miloslav Kebrle také varuje, že opatření proti úrazům nejsou ani s návrhem nového zákona rozhodně kompletní. "Nošení přileb je cestou, jak snížit počet úrazů, ale není to samospasitelné a netřeba si od toho slibovat, že se výrazným způsobem změní počty úrazů," míní Kebrle.
Podle Kebrleho je problém v tom, že sjezdovky v Česku jsou většinou úzké a vynášejí lyžaře na stranu. "Příčné sklony na sjezdovkách nutí snowboardistu a lyžaře, že sjíždí stranou, protože sjezdovka se svažuje pod nějakým sklonem buď zprava do leva nebo opačně," upozorňuje odborník. Příčný sklon podle něj stál například za loňským smrtelným úrazem 13leté lyžařky. Ta vyjela z trati a narazila do stromu. Úraz hlavy nepřežila, ačkoliv měla přilbu (více o nehodě tady).
Poslanecké znění zákona bylo v knihovně připravované legislativy zveřejněno na začátku dubna. Zákon nyní prochází připomínkováním, poté půjde do vlády a před poslance. Chlad předpokládá, že by mohl začít platit ještě letos. "Teoreticky by se to dalo stihnout do začátku letošní zimní sezony," věří poslanec.
