Špatný výkon amerického zdravotnictví Michl dokládá na několika číslech. Výdaje na zdravotnictví jsou v USA téměř dvakrát větší než v Německu a skoro sedmkrát větší než v Česku. Například kojenecká úmrtnost je přitom daleko vyšší než v obou zmiňovaných zemích.
Ekonom také došel k závěru, že v Evropě ani v USA žádná krize není a nebyla. Pouze splaskly bubliny. "Krize bylo to, co se dělo v Lotyšsku, kde klesly platy o 50 procent a více," myslí si Michl.
Americká ekonomika pomalu oživuje, k normálu ale stále chybí osm až deset milionů pracovních míst. "Tradičně se Američané stěhují za prací nezávisle na vzdálenosti. Teď je tu ale problém - jak spadly ceny nemovitostí, nikomu se nechce prodat dům pod cenou, případně neutáhne více splátek, pokud by si pořídil jinde další," uvádí Michl.
Soutěž o pracovní místa nevedou USA jen s Čínou, ale také mezi sebou. Firmy jdou podle Michla s továrnami ze severu na jih, za menšími platy a menším vlivem odborů.
Spojené státy si i přes řadu problémů vedou lépe než eurozóna. Státní dluh je v USA větší než ve státech platících eurem, přesto jsou schopny levněji nakupovat dluhopisy. "I nejproblémovější státy, jako je Kalifornie nebo Illinois, mohou sehnat na trhu financování na deset let s úrokem kolem dvou až pěti procent. Řecko by muselo nabídnout 20 procent, Portugalsko dvanáct procent," uvedl Michl.
Jeho řešení pro eurozónu zní: "Buď federace jako v USA, nebo jižané zpět k vlastní měně."
