F-22 Raptor je jediná operačně nasazená stíhačka 5. generace. Stojí 143 milionů dolarů, je nejdražší na světě. Na její výrobě pracuje u výrobce a u všech subdodavatelů až 95 tisíc lidí.
Stroj se však potýká s řadou dětských nemocí, které se postupně, jedna za druhou, už 15 let odstraňují. Problém s přiotrávenými piloty se veřejně vleče už rok. Armáda se pokusila najít řešení naposledy čtvrtého dubna během speciálního cvičení. Na základě dosavadních zkušeností pak nechala do kokpitu nainstalovat senzory, jež monitorují složení vzduchu a případně pilota varují. Příčina incidentů však stále zůstává neznámá.
V žargonu vojáků se tato nehoda označuje jako psychologický incident a piloti při něm mají problém udržet se při vědomí. Problém je v příměsi toxických plynů v kokpitu letounu. Celkem Raptor už přiotrávil 14 pilotů. Jeden incident dokonce skončil smrtí pilota.
Při nočním výcvikovém letu 16. listopadu 2010 ze základny JB Elmendorf-Richardson ztratily orgány řízení letového provozu kontakt s pilotem, kapitánem Jeffreye A. Haneyem. Trosky stroje se podařilo nalézt až při následné rozsáhlé pátrací akci v zalesněném terénu Aljašky.
Výrobní linka F-22 Raptor společnosti Lockheed Martin
Vyšetřování ukázalo, že za příčinou havárie byla hypoxie neboli nedostatek kyslíku. Jako viník byl určen palubní vyvíječ kyslíku (OBOGS). Vina byla přikládána také pilotovi, který včas nepřepnul na záložní systém.
Podobný problém však předtím mělo už několik pilotů Raptorů. Americké letectvo (USAF) proto preventivně přikázalo pilotům F-22 dočasně létat ve výšce do 25 tisíc stop (cca 7 600 metrů). V této výšce je v případě nouze pro vycvičené piloty ještě dostatek kyslíku.
Při tehdejším vyšetřování se nepodařilo najít příčinu závady na systému podpory života. Následovalo proto uzemnění Raptorů od 3. května do 19. září 2011.
Částečné řešení za 47 dolarů
Vylepšení v podobě nové ovládací kliky přichází v polovině března 2012. Cena je 47 dolarů za kus, tedy zhruba 900 korun. Piloti Raptorů pomocí nové kliky snadněji (v případě problému) přepnou na záložní kyslíkový systém.
Příčina kontaminace vzduchu však odhalena stále nebyla.
Vyšetřovatelé navíc shledali během vynucené bezletové přestávky nedostatky v systémech podpory života a teploty na palubě letounu. Objevují kontaminující látky (jedy) v dýchacím systému pilota. Pentagon pochopitelně kontaminaci nejprve tají.
Vyšetřovatelé nabízí návrhy nových bezpečnostních opatření, např. automatickou aktivaci záložního vzduchu pro dýchání pilota a vylepšení tepelných systémů. Také navrhují instalaci systému, který zabrání ztrátě letounu, pokud je pilot v bezvědomí.
Část bezpečnostních opatření realizuje letectvo naslepo, aniž zná příčinu problému. Například byl instalován nový typ filtru do dýchacího systému pilota. Je zavedena "tísňová linka", která umožní pilotovi co nejdříve přistát, pokud něco není v pořádku.
Po těchto vylepšeních už proběhlo 10 000 letů bez incidentu.
Doprava podsestav F-22 Raptor na výrobní linku
Během hledání původu vzniku jedovatých plynů v dýchacím systému však přichází oznámení Pentagonu o ukončení výroby F-22. Z úsporných důvodů.
Poslední Raptor sjel z výrobní linky společnosti Lockheed Martin 13. prosince 2011. Letectvu bude předán v květnu 2012. Problém s otrávenými piloty ve stíhačce za 143 milionů dolarů zůstává stále nevyřešen.
Dravec 3.1
Jak je u moderních bojových strojů obvyklé, Raptory během své služby procházejí celou řadou úprav. V březnu 2012 se nástupu do služby dočkala poprvé verze označovaná jako 3.1. Získala nový radar, který je schopen pořizovat v podstatě černobílé "fotografie" zemského povrchu (radar se syntetickou aperturou). A také možnost nosit až osm 113 kilogramových (tj. 250 librových) bomb s GPS naváděním, které může navést na čtyři různé cíle. Jde o munici SDB (Small Diameter Bombs, tedy bomby s malým průměrem).
Nejsou to rozhodně unikátní vlastnosti. Některé starší stroje (F-15E) už dnes v podstatě zvládnou totéž. F-22 je pouze postupně dohání. U americké armády, a nejen u ní, ovšem tento postup není neobvyklý. Stroje k jednotkám putují ve chvíli, kdy dosáhnou minimálních požadavků na bojovou připravenost. Nicméně do vrcholné formy se dostávají jenom pomalu a až v průběhu dlouhého dalšího vývoje. To má mimochodem pro letectvo tu výhodu, že se celkové náklady na vývoj nového stroje rozloží na delší dobu a cena uváděná při prvním objednání strojů není tak vysoká.
Další kolo vylepšování Raptorů, tedy příprava verze 3.2, bude dokonce rozděleno do tří balíčků. První část začne v roce 2014, druhá v roce 2017 a u třetí části dokonce ještě ani není určen začátek. Klíčovou součástí aktualizace bude zavedení nových raketových střel AIM-9X Sidewinder a AIM-120D do jejich výzbroje. Tedy raket, se kterými to jiné, starší stroje amerického letectva už umí.
