Nepřijde vám zvláštní, že jste šel proti korupci bojovat v rámci fondu a ne například u policie, nebo jiné tajné služby? Tím vlastně říkáte, že nějaká iniciativa má větší šanci na úspěch než stát se svými pravomocemi.
Ve státní správě jsem byl 15 let a vím, že proti korupci nebojuje. Přicházel jsem do styku s policisty i lidmi z BIS. Viděl jsem jednak tu špatnou úroveň, ale i to, jak mají svázané ruce. Jak policistům dokáže státní zástupce znechutit práci. A to nemluvím o tom, co se děje dnes, kdy je vyšetřování cíleně mařeno. Nechtěl jsem už mít se státní správou nic společného. Když jsme viděl ty Dalíky a další, byl jsem rád, že mě vyhodili. Řekl jsem si, že od této chvíle nechci slyšet slovo musím a nechci mít šéfa.
Je pravda, že fond má k dispozici vlastní tým sledovačů z řad bývalých pracovníků BIS nebo ÚZSI?
Když fond vznikal, plánoval několik aktivit. Měla například vzniknout veřejná databáze korupčních skandálů. To by ale narazilo u Úřadu na ochranu osobních údajů. Další ideou bylo udělování jakýchsi "značek kvality" firmám, které prokážou, že jsou čisté nebo se chovají protikorupčně. Také to by bylo komplikované. A další na řadě byla právě vlastní investigace. Takže skupina lidí si koupila firmu, pronajala kancelář, poslala nadaci žádost o grant a jako někteří další ho získala. Ti lidé pro nás ověřují informace, které dostaneme. Někteří pracují pro nadaci na částečný úvazek, například Petr Soukenka jako analytik. Rozhodně to ale není žádná parta sledovačů. A že dříve někteří pracovali pro BIS nebo ÚZSI (zkratka české civilní rozvědky - poz. red.)? Každý máme svoji minulost.
Karel RandákKarel Randák (56) vystudoval Fakultu tělesné výchovy a sportu, v tajných službách je od roku 1992. Nejdřív byl zpravodajským důstojníkem Federální bezpečnostní informační služby a později BIS (kontrarozvědka). V ní založil odbor na boj proti organizovanému zločinu. V roce 1996 přešel do ÚZSI (civilní rozvědky), kterou od roku 2004 do září 2006 řídil. Z funkce ho odvolal tehdejší ministr vnitra Ivan Langer. V roce 2007 odešel z tajné služby úplně. Půl roku před odvoláním z funkce ho povýšil prezident republiky do hodnosti generála. |
Kontrolujete, zda postupují podle zákona? Zda opravdu někoho například nesledují nebo nevyužívají své bývalé kontakty pro přístup k tajným databázím?
To vylučuji. Jsou to profíci v pravém slova smyslu a dělají operativní práci, tedy vyrážejí do terénu a kontaktují konkrétní lidi.
Nepřijde vám ale situace kolem vás už poněkud přehnaná? Vy máte své operativce a před chvíli jste mi řekl, že před sídlem nadace zase parkují lidé, kteří sledují vás. Není to spíš jako v Palermu než ve středu Evropy?
Já jen zveřejňuji dokumenty, ke kterým se dostanu. Je jejich chybou, že to berou osobně. Poslední kauza Dopravního podniku přece není o panu Dvořákovi, on je jenom nástrojem pana Ivo Rittiga.
A nemáte obavu, že se i vy se můžete stát nástrojem jiné lobbistické skupiny v jejich konkurenčním boji?
Pokud se informace, které získáme, ukazují jako pravdivé, že například nemocnice Na Homolce uzavírala nevýhodné smlouvy (jde o další kauzu, na které fond pracuje - poz. red.), tak je mi jedno, kdo mi informace dal a zda má nějaké boční úmysly. Na něj možná dojde příště. Když to pomůže boji s korupcí, tak s tím nemám problém.
Plat Nagyové bych rád zveřejnil
Říká se také, že máte k dispozici mobilní zařízení na odposlechy telefonních hovorů Agáta.
Ta fáma tu koluje už delší dobu. Nejdříve se to říkalo o ABL, později o některých podnikatelích, nyní o mně. Sám asi víte, že je to nesmysl. Kde bych vzal 15 milionů korun na Agátu?
Další šuškanda tvrdí, že stojíte za zveřejněním platu ředitelky kabinetu premiéra Pera Nečase, Jany Nagyové.
To sice není pravda, ale kdybych ty informace měl, tak bych je novinářům dal. Není důvod, aby lidé neznali plat paní Nagyové. Na to se ptali novináři už několik let a kvůli bezbřehé aroganci Úřadu vlády se nic nedozvěděli. Pan Nečas se nemůže divit, že to lidi zajímá a jeho hysterická reakce je mi úplně jedno.
Často se vám vyčítá, že se chováte jako neřízená střela a že bývalý ředitel tajné služby by takhle na veřejnosti vystupovat neměl. Nazývají vás například kovbojem.
Nepoužil bych slovo kovboj. Ale uznávám, že to asi není standardní. Nikdy jsem nebyl klasický úředník, ale spíše operativec. Na druhou stranu, nevidím na tom nic špatného. Proč bych měl uťáple sedět v koutě a být zticha? Takový jsem nebyl ani v rozvědce a nyní jako penzista si mohu dělat co chci. A rozhodně nevyužívám informace ze svého bývalého místa. Navíc ze své práce v nadaci nemám ani korunu. Je ale také pravda, že mě to baví. Mám radost, když se trefím do černého, nebo když se například lidem, co mě sledují, ztratím kdy chci.
Do politiky? Nikdy!
Říkáte, že lidé dotčení zveřejněnými informacemi si na vás najímají sledovače, na webu jsou fotografie lidí, kteří pro vás pracují. Nemáte strach?
Myslím, že žijeme v prostředí, kde to snad nepřesáhne určitou mez. Přímo ale říkám, že pokud se něco stane mně, nebo lidem kolem mě, činím odpovědnými právě tyto lidi. Nebudu je ale žalovat nebo vymáhat škodu. Já tu hranici nepřekročím, doufám že ani oni ne.
Máte politické ambice? Mluvilo se o nich hlavně v době vašich kontaktů s panem Andrejem Babišem. Změnilo se něco od schůzky Babiše s panem Nečasem, kde se údajně probíraly právě vaše aktivity?
Do politiky nikdy nevstoupím. Já už nechci znát slovo muset. A v politice bych musel dělat věci, které by se mi nelíbily. Na zprávách o schůzce Babiš - Nečas ale asi opravdu něco bude, protože od té doby jsou naše vztahy na bodě nula. Na druhou stranu byl pan Babiš jediný, kdo mi po odchodu ze služby nabídl pomoc. To mu nezapomenu. Nebyla to nějaká konkrétní nabídka, ale tu bych já stejně nepřijal, abych mu nekomplikoval život. Oni by se po něm totiž pěkně prošli Langer s Dalíkem. Od roku 2007 jsme se viděli vždy tak dvakrát do roka, když například potřeboval radu. Že ho třeba vydírá jakýsi Spyra a co má dělat. (o kauze Jacka Spyry, který chtěl podvést Andreje Babiše, čtěte zde)
Co bylo vlastně hlavním motivem pro váš vstup na veřejnou půdu, konkrétně do Nadačního fondu proti korupci? Nuda, pomsta?
Ani jedno. Byla to povinnost splnit slovo, které jsem dal v době, kdy běžela toskánská aféra. (více čtěte zde) Tehdy jsem řekl, že uvažuji o založení neziskovky zaměřené na potírání korupce. Všichni se mě na to ptali a já se o to i pokoušel. Nenašel jsem ale cestu, jak vše financovat. Předloni jsem pak viděl zprávu o založení Nadačního fondu proti korupci pana Janečka. Když jsem si zjistil, že pan Janeček není spojen s českým byznysem, tak jsem se mu ozval. Na první schůzce mi nabídli místo ve správní radě. Už tehdy jsem je ale upozornil, že nejsem běžná figura a že mohou nastat problémy.
