Vláda země na pokraji bankrotu je nucena šetřit a Řekové chtě nechtě musí utahovat opasky. Podnik, který nabízí českou klasiku jako je guláš nebo svíčková, nejvíce postihly úspory ve státní správě, protože mnozí hosté byli státní úředníci.
Když jim vláda sebrala na výplatách 5 až 6 tisíc eur ročně, někde se to projevit muselo. "V našem podniku už jsme krizi pocítili dost. Je to poznat, když v noci počítáme kasu, tržby šly dolů až o 50 procent. Lidé si už tolik neobjednávají a dávají si pozor na ceny," vysvětluje po telefonu pan Kuluris, který vyrostl v Česku.
Sám se už pomalu chystá do důchodu. Pokud by ale neměl svůj podnik, neví, jak by vyžil. "Jak to dělají jiní? Živí je rodina. V Řecku je rodina ještě naštěstí velmi spjatá, jeden pomáhá druhému. Myslím si, že právě to je to, co Řecko ještě drží nad vodou," vysvětluje.
Cesta do Česka a zas zpátkySpiros Kuluris se narodil v roce 1951 v Maďarsku, kam jeho rodiče odešli po občanské válce v Řecku. Když mu bylo pět let, rodina opět balila kufry. Do Maďarska vjely sovětské tanky a rodina odešla Československa, kde se usadila v Jablonci nad Nisou. Spiros Kuluris vychodil české školy a dostal se na konzervatoř. Kvůli svému nesouhlasu s "bratrskou pomocí" vojsk Varšavského paktu v srpnu 1968 ale musel ze školy odejít. Rodina na začátku normalizace emigrovala do Západního Německa a když se po pádu vojenské junty vrátilo Řecko k demokracii, odjela domů. Před třiceti lety si Spiros otevřel v Aténách hospodu Švejk, kde svým hostům připravuje českou kuchyni. Zatímco on dohlíží na chod podniku, manželka vládne v kuchyni. Pomáhají mu i dvě sestry. "Největší trému máme, když přijde nějaký Čech. Jsme zvědaví, jak mu bude chutnat. Zatím ale byli všichni spokojení." |
Hodně mladých lidí ze země odchází a hledá práci v zahraničí. "Je to ale dost těžké. Jediná země, která přijímá lidi, je Austrálie," popisuje restauratér potíže mladé generace. On sám už o návratu do Česka nepřemýšlí. "Já už jsem na to moc starý. Abych někde začínal s podnikáním nebo si hledal práci, to už asi ne."
Řekové doma sedět neumějí
Zůstává optimistický a za přežití své živnosti je odhodlán bojovat. "Chceme v domě udělat levnější pivnici, kde se bude podávat jenom pivo a lacinější jídla jako párky. Restaurace nahoře zůstane," vysvětluje svůj plán. Zchudlým Řekům chce nabídnou místo, kde mohou večer posedět a pobavit se za pouhých 12 eur.
Řekové totiž nejsou zvyklí po večerech vysedávat doma. "Žijeme více venku. To už je taková konstituce našeho národa. To ale neznamená, že utrácíme a žijeme si na vysoké noze," říká Kuluris. Zlobí se na západní média, která podle něj Řeky vykreslují jako flákače.
"Myslím, že si to nezasloužíme. Vypadá to, jako že celý den jen tancujeme a nic neděláme. To je zkreslené," míní podnikatel a vysvětluje, že tisk a televize jen živí atmosféru strachu, která nad Řeckem leží jako temný mrak a živí obavy lidí z budoucnosti.
Zároveň přiznává, že země si v minulosti žila nad poměry. "Lidé si půjčovali hodně peněz. Asi to bylo nad naše možnosti, ale vyprovokovaly to banky. Každou chvíli vám někdo zavolal domů, jestli si nechcete půjčit peníze. Na dovolenou, na auto, na svátky, prostě na cokoliv. Jak se u nás říká: Kdo by si nesáh do medu a neoblízl se?"
Přestáli jsme už horší bouře
Kromě strachu ovládá zemi i velký hněv na lidi, kteří byli posledních třicet let u moci a nesou za hrozivé zadlužení země odpovědnost. Od pádu vojenské junty v roce 1974 se u moci střídaly dvě strany: levicový PASOK a konzervativní Nová Demokracie.
"Právě ty jsou zodpovědné za to, co se tady stalo. Nyní to chtějí napravovat, ale lidé jim nevěří. To je jako kdybyste chtěli udělat zloděje hlídačem," vysvětluje majitel české hospody, který stejně jako tisíce jeho spoluobčanů vyrazil nedávno demonstrovat do ulic proti novým úsporným opatřením.
Během posledních nepokojů shořely v Aténách desítky domů a noviny psaly o drancování obchodů. Pan Kuluris se ale zlobí především na policisty. "Na protestech jsem byl taky a policie byla dost brutální. Nejen vůči chuligánům, ale i starým lidem. Ani jsem tomu nechtěl věřit," říká.
Čilý podnikatel nicméně věří, že země se z hluboké krize vyhrabe. "Myslím, že náš národ už přestál i horší bouře. Lidé se teď musí uskromnit a zvyknout si na nový styl života," dívá se majitel české hospody v Aténách s optimismem do budoucnosti.
