Kdy jste si naposledy kupoval cédéčko s muzikou?
Řekl bych, že někomu loni o Vánocích. Když kupuju cédéčko, tak je to dárek pro někoho.
Většinou je kupujete nebo stahujete z internetu?
Asi dokonce spíš kupuju, protože já zase tolik hudbu neposlouchám. Stahuju spíš filmy.
Přemýšlel jste někdy o tom, že za tím filmem je práce mnoha lidí? Herců, autora scénáře, režiséra a mnoha dalších a že tvůrce filmu připravujete o peníze tím, že si ten film stáhnete místo toho, abyste na něj šel do kina nebo si koupil legální kopii DVD?
Rozhodně jsem o tom přemýšlel dost. Představa, že za kopírování, za akt, který nikoho nic nestojí, se má platit, mi přijde neudržitelná. Jinak umělce jsem ochoten platit a taky jim platím, třeba za koncerty.
Kdybyste si ale film nestáhl a šel na něj do kina, část peněz by snad přece jen doputovala k těm, kteří se na výrobě filmu podíleli. Takže tvůrce filmu připravujete o část peněz...
No, ale já jsem si několikrát stáhnul film, na který jsem pak šel i do kina a ještě jsem tam s sebou vytáhl další lidi, takže to není tak jednoduché. Konkrétně jsem si stáhl Pána prstenů a pak na něj šel ještě do kina, protože jsem to chtěl vidět na velkém plátně. Užít si ty efekty.
Myslíte si, že kdyby DVD a lístky do kina byly výrazně levnější, tak by opadlo stahování filmů? Nebo už si řada lidí tak zvykla na to, že si je stáhnou zadarmo, takže by v tom pokračovali a nebyli ochotni platit?
Nemám pocit, že by kinoprůmysl umíral. Rozhodující není cena, ale dostupnost a pohodlí. Třeba megauploadu lidi platili čtyři tisíce korun za rok. To odpovídá tuším 12 filmům na DVD. Podle mě problém Hollywoodu je, že nenabízí služby, které by byly srovnatelné s internetem. Problém není v ceně. (více o zásahu proti serveru megaupload.com najdete zde)
Po smlouvě ACTA není žádná veřejná poptávka. Tlačí ji firmy
Dosáhli jste se poměrně významného úspěchu, protože pod tlakem protestů ohlásil premiér Petr Nečas pozastavení protipirátské smlouvy ACTA. (podrobnosti najdete zde) Co vám na ní vlastně nejvíc vadí?
Především po té smlouvě není žádná veřejná poptávka. To není tak, že by byla nějaká politická otázka, kde řekněme konzervativní strany chtějí tvrdší vymáhání konceptu duševního vlastnictví a liberálnější strany chtějí volnější přístup a je nějaká politická soutěž, kde se lidi rozhodují, kterou variantu chtějí podpořit. Místo toho ta smlouva vznikla tak, že nějaké velké firmy napsaly návrh, přes některé vlády, tedy především přes americkou, která to konzultovala se svým průmyslem, ji navrhly ostatním vládám. Ty o tom dva roky potají vyjednávaly...
Zajímá mě spíš obsah. V diskusi o ACTA a jejích možných dopadech se objevil argument, že když smlouva projde, budou lidem na letišti kontrolovány jejich notebooky a mobilní telefony, jestli v nich nemají nelegální obsah. Vy jste to ve smlouvě našel? Tam se přece píše, že účastníci smlouvy nemusí tuto věc dělat.
Ale je tam možnost zavést toto opatření. To znamená, že když Američané zavedou tento způsob kontrol a Evropan pojede do Ameriky na dovolenou, tak už nebude moci nijak protestovat proti tomu, že mu na letišti prohlížejí notebook.
Když budou chtít takové opatření zavést, tak to přece budou dělat, i kdyby nebyla taková mezinárodní smlouva.
Rozdíl je ale v tom, že když podepíšeme ACTA, tak říkáme - ano, toto je dobrá praxe a posvěcujeme Američanům, aby to zavedli.
Kdo je Mikuláš FerjenčíkJe mu 24 let, studuje na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy a je místopředsedou České pirátské strany (Pirátů). Oslovil ho mezinárodní rozměr pirátského hnutí a vznik myšlenkového proudu v politice, pro který je svobodný internet důležitější než třeba poplatky u lékaře. Díky stipendiu od nadace Open Society Fund strávil dva roky na Brentwood School v Essexu ve Velké Británii, kde složil i tamní maturitní zkoušku. Mluví plynně anglicky a domluví se německy. |
V článku 14 smlouvy se doslova píše, že smluvní strany mohou upustit od uplatňování smlouvy v případě malého množství zboží, které se nachází v osobním zavazadle cestujícího. Není kolem možnosti kontroly osobních zavazadel přece jen trochu velký humbuk? (o protestu proti smlouvě ACTA v Česku najdete více zde)
Všimněte si, že tam jsou slova - mohou upustit. To znamená standardní je od toho neupustit. Taky se tam píše, že od toho mohou upustit u osobního zavazadla. Takže co bude v zavazadlovém prostoru, by vlastně měli prohledat vždycky.
Tím, že premiér Nečas řekl, že ratifikaci smlouvy Česko pozastaví, je to podle vás vyřízené, nebo o tu smlouvu ještě čekáte boj?
Obáváme se, že ministerstvo průmyslu, které lobbuje za zájmy autorských svazů, nahrávacího průmyslu a neřeší lidskoprávní aspekt té dohody, bude nadále tvrdit, že smlouva nepřináší žádné změny a že je mnoho povyku pro nic. Obáváme se, že až to vláda zanalyzuje, řekne nám, že ACTA je v pořádku. Podle nás riziko stále trvá.
Mezinárodní společenství dělá policajta nahrávacím firmám
Vy se domníváte, že nějaká mezinárodní dohoda proti obchodování s padělky a nelegálními kopiemi nemá existovat? Nejde přece o to, jestli vy sám si pro sebe stáhnete nějaký film, ale aby s tím některé státy masivně neobchodovaly.
To je otázka priorit mezinárodního společenství. ACTA poměrně jasně ukazuje, že priorita není, aby internet fungoval jako svobodný prostor, ale že priorita mezinárodního společenství je dělat policajta nahrávacím firmám. V principu nemám nic proti tomu, aby se vyjednávaly smlouvy, které mají omezit padělání. Hlavní otázkou ale je, jako prioritu má mít vyjednávání takových smluv, když není třeba žádná smlouva o globální podpoře internetu jako svobodného komunikačního prostředku a která by řešila další aspekty, které přinesla informační společnost. V takové situaci zavádět jednostranně represivní smlouvu, která bude mít na internet velký dopad, mi přijde dost nešťastné.
Jaká je vazba mezi Piráty a hnutí Anonymous? Je tam i nějaké osobní propojení?
Dá se říci, že jsme vznikli z podobných důvodů, v důsledku informační revoluce. Někteří lidé z Anonymous nesouhlasí, ale já myslím, že analogie Greenpeace - Zelení a Anonymous - Piráti do určité míry funguje. Neznám žádného Piráta, který by o sobě říkal, že je v Anonymous. Znám ale některé lidi, kteří se v Anonymous pohybují a říkají, že v některých oblastech máme podobné cíle.
Za únikem dat o členech ODS nebyl hackerský útok
Jak se vám zamlouvalo, když Anonymous napadli internetové stránky vlády, Sněmovny a pak se zmocnili i stránek nejsilnější vládní strany ODS? Pak odkudsi dokonce utekl seznam členů ODS i s jejich osobními údaji. (podrobnosti najdete zde)
Je třeba rozlišovat. Když napadli stránky ODS, tak se mi to jako akce líbilo. Shození webu vlády považuji za kyberdemonstraci a podle mě je to legitimní demonstrace. Zajímavá je otázka osobních údajů členů ODS, protože podle našich informací to pustil některý člen ODS a nevím, jestli se dá mluvit o Anonymous. Ta databáze, co unikla, je databáze z mojeods.cz, ke které mají všichni členové ODS přístup. Tohle spíš než hackerský útok byl únik z ODS. Jinak obhajujeme právo lidí na soukromí a takovýto masový únik by Piráti neobhajovali.
Souhlasíte s tím, že by se trestné činy měly stíhat?
Souhlasím, samozřejmě.
A když je trestným činem někoho okrást, jak vnímáte, když někdo okrade autora nějakého díla?
Kopírování není krádež. Je něco jiného krást a něco jiného porušit něčí kopírovací monopol. Není to krádež, je to jiný čin a je třeba k tomu přistupovat jinak.
Bude pirátská strana letos kandidovat ve volbách?
Chystáme se kandidovat ve všech krajích. Pokud jde o senátní volby, uvidíme. Dospěli jsme k tomu, že senátní volby mají smysl, když se na nás někdo obrátí, že by za nás chtěl kandidovat. Abychom se my někomu vnucovali, jestli za nás nechce kandidovat do Senátu, mi přijde kontraproduktivní. Soustředíme se na krajské volby.
V roce 2014 máme reálnou šanci se dostat do parlamentu
Máte ambici se dostat do parlamentu?
Samozřejmě. Čekáme, že rok 2014 bude rok, kdy pirátská strana v České republice prorazí v politice. Jsme si prakticky jisti, že uspějeme v eurovolbách a věříme si, že i ve volbách do českého parlamentu máme reálnou šanci.
Co byste vlastně v parlamentu prosazovali? Teď třeba prošla přímá volba prezidenta, je to správná věc?
Podporujeme přímou volbu, ale je to jen špička ledovce. Jako důležitější by nám přišel nějaký zákon o referendu bez nutnosti toho sebrat čtvrt milionu podpisů, jak jsme viděli v zatím posledním návrhu.
V programu vaší strany je, že byste chtěli, aby lidi přímo volili i šéfa České televize, členy NKÚ, lidi do antimonopolního úřadu. To už by snad ani lidé stihli akorát tak stále chodit k volbám a sdílet data na internetu...
Ano, prosazujeme přímou volbu na tyto pozice. Když vidíme, jaký je efekt, když přenecháme tyto volby parlamentu, přijde nám, že horší to už být nemůže. Ty volby by všechny probíhaly v jeden den, takže si nemyslím, že by lidi pořád volili. Volil by jen ten, kdo by chtěl. To je jeho věc, do jaké míry se chce občansky angažovat. Výsledky by byly lepší a řada institucí by nebyla pod přímým vlivem politiků.
