"Podle našich neoficiálních zpráv, které sbíráme z jednotlivých nemocnic systémem známých a kolegů, kraje u svých zařízení platy nezvýšily," konstatoval ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09).
Konkrétní data z krajů zatím ministerstvo nemá, hejtmany už o ně ale požádalo. "Psali jsme panu předsedovi asociace krajů Haškovi dopis s dotazem, jak to s těmi platy zamýšlí. Čekáme na odpověď, pokud nebude uspokojivá, budeme se pokoušet vyvolat s kraji jednání," dodal Heger.
Ministerstvo v úterý potvrdilo, že od ledna v devíti fakultních a dvou nefakultních nemocnicích, pěti centrech a dvou institutech, které zřizuje, došlo k navýšení platů o 6,25 procenta. V praxi by tak jen za letošní rok měly velké nemocnice přidat lékařům celkem 940 milionů korun. Memorandum uzavřené s lékařskými odbory po protestu "Děkujeme, odcházíme" hovořilo o 10 procentech pro rok 2012. Heger v úterý uvedl, že o dalším případném navyšování mezd se rozhodne v polovině letošního roku.
Šéfka asociace fakultních nemocnic a ředitelka FN Plzeň Jaroslava Kunová uvedla, že průměrná výše platů loni v Plzni dosáhla u lékaře 76 386 korun a u zdravotní sestry 32 815 korun.
"Co zatím vím, tak v drtivé většině nemocnic nepřidali vůbec nic. Ve fakultních nemocnicích platy sice zvýšili, ale většinou je dávají do odměn. Někde i do čtvrtletních. To ale dohodnuto nebylo a je to nepřijatelné," poznamenal předseda Lékařského odborového klubu Martin Engel.
Rozpačité, nebo žádné přidávání čeká zdravotníky i v dalších týdnech. Asociace českých a moravských nemocnic, která sdružuje menší zdravotnická zařízení, po úterním jednání s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou uvedla, že na platy nejsou peníze. "Žádné zvyšování platů po dnešku nepřipadá v úvahu. VZP nabídla zálohy ve výši závěru roku 2011. Je to sice více, než před týdnem nabídly zaměstnanecké pojišťovny, které dávají zálohu vypočtenou z roku 2010, ale nepokryje to ani inflaci a daň z přidané hodnoty," cituje ČTK výkonného ředitele asociace Stanislava Fialu.
Nepřidáme, když stát nepošle peníze, zní z krajů
Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že vyhláška, která nastavuje pravidla přerozdělování peněz ve zdravotnictví, letos pošle do fakultních nemocnic zhruba o dvě procenta navíc, krajská zdravotnická zařízení by si měla polepšit o 4,5 procenta. "Dal jsem tak trošku hlavu na špalek, ne všichni ve vládě mohou vnímat dobře, že jsme podpořili krajské nemocnice (vedené hejtmany opoziční ČSSD, pozn. red.). Proto nás velmi mrzí, že naše nemocnice zvládají hospodaření i navýšení platů o 6,25 procenta, zatímco ty krajské jsou pozadu," dal najevo rozčarování Heger.
"Hejtmani jasně sdělili lékařům už vloni, že kraje nemají kromě úhrad od zdravotních pojišťoven vlastní zdroje na krytí ministrova slibu," reagoval na kritiku šéf Asociace krajů ČR, jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD). "Pan ministr Heger již za rok a půl v politice zjevně získal hroší kůži. Dobře ví, že svojí vlastní úhradovou vyhláškou poslal do krajských nemocnic málo peněz, mlčel při zvyšování DPH zatěžující hospodaření nemocnic. Kritizovat teď kaje je od něj slovy klasika nečestné a nesportovní," dodal Hašek.
Do kritiky krajů se ministr pustil na tiskové konferenci, která bilancovala hospodaření fakultních nemocnic a institucí zřízených ministerstvem. Heger doplnil, že loni nemocnice skončily s kladným hospodařením. Před zdaněním byl jejich hospodářský výsledek 447 milionů korun.
Letos budou muset nejen fakultní nemocnice zvládnout navýšení mezd i lednový růst daně z přidané hodnoty z 10 na 14 procent. Odhady ministerstva zdravotnictví hovoří o tom, že to pro systém může znamenat zatížení ve výši čtyř miliard korun. Z toho 1,5 miliardy na zvýšené DPH připadá na fakultní nemocnice. "Odhadujeme, že tato částka by mohla být o polovinu nižší díky vyjednávání s dodavateli," podotkl Heger.
Proto, aby nemocnice navyšování mzdových a daňových nákladů zvládly, budou muset efektivněji hospodařit. Více peněz díky platbě za diagnózu doputuje tam, kde bude více pacientů. Stát zařízení také tlačí do elektronických aukcí a změn pravidel pro veřejné zakázky. Zrušit by se měly ty tendry, do kterých se přihlásil jen jeden uchazeč, nemocnice by už si pro dodávky neměly vybírat jednoho generálního dodavatele.
Loni fakultní nemocnice kvůli úsporám zrušily 1 000 lůžek akutní péče. Další 2 000 měly zrušit nemocnice zřizované kraji či městy. "Máme poznatky, že k rušení lůžek došlo v Jihočeském kraji, v ostatních se spíše stav nesnižoval," dodal Heger s tím, že očekává, že i letos FN zruší 1 000 lůžek akutní péče.
