O zabíjení začal v průběhu noci s odvoláním na svědky referovat šéf Syrské organizace pro monitorování lidských práv Ramí Abdar Rahmán. Podle něj jsou mezi mrtvými i ženy a děti. Podobné informace poskytla také další opoziční monitorovací skupina - Místní koordinační výbory.
Údaje o počtu obětí se rozcházejí, ty nejnižší však začínají na dvou stech, což je i na nepokoji zmítanou Sýrii hodně.
Televizní stanice al-Džazíra a al-Arabíja ukázaly záběry desítek mrtvých těl v ulicích Homsu. Pokud se zprávy o počtu mrtvých potvrdí, bude to nejkrvavější den celého povstání proti režimu prezidenta Bašára Asada.
Podle místních obyvatel bylo ostřelováním armády zničeno nejméně 36 domů, v jejichž troskách uvázli jejich majitelé nebo nájemníci. Ostatní v sutinách ve snaze najít živé kopali vším, co měli po ruce. V oblasti jsou údajně k dispozici jen dvě polní nemocnice, každá o kapacitě 30 osob. Stovka obětí byla už přemístěna do dvou místních mešit.
"Byl to opravdový masakr," řekl předtím Rahmán agentuře AFP s tím, že dalších několik stovek lidí je zraněných. Rahmán zároveň požadoval okamžitý zásah Ligy arabských států.
Protesty proti syrské vládě se rozlily do světa. Desítky lidí v noci vtrhly na syrská velvyslanectví v Berlíně a Káhiře, v Londýně se asi 150 lidí sešlo před ambasádou. Lidé přišli i před syrské zastupitelství v USA.
Rusko a Čína vetovaly rezoluci odsuzující násilí
Americký prezident Barack Obama považuje zabíjení vlastních občanů za neuvěřitelně kruté a důrazně vyzval současného vládce Sýrie Bašára Asada, aby okamžitě odstoupil a umožnil demokratizaci země. "Bezpečnostní rada se musí postavit proti brutalitě Asadovy armády," napsal v prohlášení.
Vyjádření Karla SchwarzenbergaČeský ministr zahraničí uvedl, že je potřeba vyslat signál syrskému režimu, že Západu tamní události nejsou lhostejné. "Nejsem přesvědčen, že to bude mnoho pomáhat, ale aspoň nějaký signál bychom měli vyslat," řekl v Mnichově před jednáním RB OSN. ČTK |
Rada bezpečnosti OSN v sobotu hlasovala o přijetí rezoluce odsuzující pokračující násilí v Sýrii. Proti se ale postavilo Rusko a Čína, které mají právo veta. "S Ruskem se konstruktivně pracovat na syrské rezoluci nedá," prohlásila bezprostředně po hlasování americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová. Vyzvala OSN k akci, ale vojenskou intervenci vyloučila.
Šéfka americké diplomacie ještě před jednáním s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem telefonovala a pokusila se ho přesvědčit, aby Rusko rezoluci podpořilo. Lavrov odpověděl, že Moskva se připojí, pokud k rezoluci budou ostatní členové Rady bezpečnosti přistupovat "konstruktivně".
Ještě předtím Lavrov oznámil, že na žádost prezidenta Dmitrije Medveděva pojede v úterý do Sýrie na jednání s jejím prezidentem Bašárem Asadem. Spolu s ním se rozhovorů zúčastní také šéf ruské zahraniční rozvědky Michail Fradkov. Moskva se je ale dlouhodobým spojencem Damašku a snaží se Asadův režim chránit.
Armáda nic nedrancovala, to ozbrojenci, tvrdí režim
Francouzská agentura AFP uvedla, že syrská armáda při úderu na Homs nasadila těžké zbraně. Pálila z minometů, tanků i děl. Televizní stanice al-Džazíra uvedla, že armáda vede o Homs urputný boj s oddíly složenými z armádních přeběhlíků, což protivládní organizace zatím nepotvrdily.
Syrský režim později takové informace popřel. "Tiskový orgán dementuje zprávy o drancování několika čtvrtí Homsu armádou, které vysílají televizní stanice a podněcují tak k násilí," uvedla vládní agentura SANA v Damašku. S odvoláním na tiskový zdroj vlády zdůraznila, že civilisté, kteří byli v Homsu zabiti a které "ukazují satelitní televizní stanice, jsou občané, které unesli a zabili ozbrojenci".
Agentura obviňuje blíže neurčené ozbrojené muže, že "chtějí využít těchto informací k nátlaku na Radu bezpečnosti OSN", která o rezoluci odsuzující represe v Sýrii jednala v sobotu odpoledne.
Už v pátek v Sýrii zahynuly desítky lidí při střelbě vládních vojáků do účastníků demonstrací. Lidé si chtěli připomenout třicáté výročí masakru ve městě Hamá, kdy režim Háfize Asada, otce současného prezidenta Bašára Asada, tvrdě potlačil povstání islamistického Muslimského bratrstva. Podle různých zdrojů tehdy zahynulo deset tisíc až čtyřicet tisíc lidí.
