Například ve Vyskytné na Pelhřimovsku už více než čtyři roky lákají děti k zápisu tisícikorunovou odměnou. Tu dostanou rodiče od obecního úřadu v případě, že jejich prvňáček bude docházet do místní školy.
"Letos se nám povedlo, že se zapsalo v naší škole všech deset dětí, které mají nastoupit do první třídy, ale ten boj o děti stále přetrvává. Rodiče je raději dávají do Pelhřimova," řekla ředitelka Lenka Linhartová, podle které je stále problém udržet školu v provozu.
Stejný problém řeší každoročně i v Rynárci na Pelhřimovsku, kde se sice letos zapsalo sedmnáct dětí, ale stejně škola dále zůstává malotřídkou. I zde každý prvňáček dostane odměnu ve výši 1 500 korun na školní pomůcky, což může být pro některé rodiče velkým lákadlem.
Na vlně babyboomu 2005
V Lipnici nad Sázavou obec dříve nabízela rodičům finanční odměnu, aby se zdejší škola udržela. S velkým úspěchem se to ale neshledalo, takže nyní už ředitelce Marii Opršálové nezbývá každoročně nic jiného, než doufat, že se do prvního ročníku zapíše minimálně tolik dětí, se kterými zhruba počítají.
"S počtem dětí zápasíme neustále. Je jich málo, ale předpokládám, že letos bychom jich mohli kolem patnácti v prvním ročníku mít," řekla Opršálová. I tak by musela škola ročníky na prvním stupni spojovat. Pokud nastoupí školní docházku zhruba desítka prvňáků, mohla by se situace školy zlepšit.
Výhled do budoucna však nijak růžový není. "Tyto dva roky jsou jen následek babyboomu, který byl v roce 2005 a 2006 a poté zase začnou počty zapsaných dětí klesat," vyjádřila se ředitelka.
Ve Zhoři má každý žák velkou cenu, děti tam prostě nejsou
Pouze pět dětí se letos zapsalo v Mladoňovicích na Třebíčsku, z toho jedno bude mít odklad. Do první třídy tak nastoupí jen čtyři. "Je to málo, ale naštěstí v předešlých ročnících máme více dětí, takže o výjimku žádat nemusíme," oddechla si ředitelka Jana Šimková. Už několik let tady bojují o každé dítě, finanční příspěvky pro rodiče zapsaných dětí však neslibují.
Uplácení rodičů se brání i ve Zhoři, kde situace také není úplně příznivá. "Chápu to jako jednu z cest, ale morálně se mi to příčí. Snažíme se sem děti dostat jiným způsobem," vyjádřil se ředitel Základní školy Zhoř Richard Března.
Je to ale podle něj dost těžké, protože tady nemají problém s tím, že by rodiče raději přihlásili své děti do větší školy ve městě, ale spíše bojují obecně s jejich nedostatkem. Děti prostě nejsou.
"Před sedmi lety jsme zde měli 112 dětí. Letos jsme začínali s počtem 97. Pro nás má každý žák velikou cenu," podotkl Března. Od září by sem mělo nastoupit osm dětí. Škola je sice plně organizovaná, což znamená, že nemusí slučovat třídy, ale už několik let funguje díky výjimce.
V Jihlavě je o 63 dětí víc než loni
Ve městech je situace úplně jiná. Například v Jihlavě přišlo k zápisům o 63 dětí víc než v loňském roce. Nejvíce jich přitom mělo zájem o ZŠ Seifertova. Ani ostatní školy však zkrátka nepřišly.
"Samozřejmě počítáme s odklady, ale celkově by mělo do první třídy nastoupit více dětí než loni. Zápisy se však vyhodnocují až do května, takže konkrétní číslo zatím říci nelze," uvedl vedoucí odboru školství v Jihlavě Tomáš Koukal.
V ostatních městech se situace nijak zvlášť neliší od loňského roku. "Zápisy se u nás konaly ve všech školách v pátek a v sobotu a počítáme s tím, že jich bude v podstatě stejně jako loni. Všechny školy otevřou po dvou třídách. Budou tam nějaké odklady," upozornil Bohumil Kovanda z Pelhřimovského odboru školství.
Do všech pelhřimovských škol zasedne do lavic poprvé plus minus pět až šestadvacet dětí ve dvou třídách. Záleží na tom, kolik dětí dostane odklad.
Téměř s totožným počtem prvňáků jako loni počítají i v Třebíči. Tady však ještě výsledky zápisů nejsou uzavřeny, čísla bude mít v rukou odbor školství až v tomto týdnu. Loni zde přišlo k zápisu 427 dětí, do prvních tříd jich nastoupilo 415.
